Co se škorpívá, to se rádo mívá

„Tak to je malý Scorpius," zahučel tiše Ron. „Koukej, abys byla u všech zkoušek lepší než on, Rose. Díkybohu, že jsi zdědila mozek po matce."***Přesně jak jí otec první den na Nástupišti 9 a ¾ řekl, tak také Rose Weasleyová celých sedm let dělá. Se Scorpiusem se neúnavně předhání o pomyslné žezlo nejbystřejšího mozku v ročníku a jeden druhého nemůžou vystát déle, než jednu minutu. Jenže pak zůstanou prvního září uvěznění v bradavickém expresu, který si to vesele míří zpátky do Londýna a je tedy jisté, že svou toleranční snášenlivost překročí.O hodně.Bude to však opravdu tak neúnosné?

Ship Scorose si mé srdce získal čistě kvůli fanfikcím. Prokleté dítě neberu na vědomí jako kánon a proto s ním tato krátká povídka nemá NIC společného. Doufám, že si jízdu bradavickým expresem s Rose a Scorpiusem užijete!