Tony skončil v loďce s Yelenou a Steve nemohl jinak, musel se zákeřně usmívat, když je sledoval. Yelena ho komandovala a její výraz ani tón nenechaly vůbec žádný prostor na protesty. Tony držel pádlo a sledoval ji téměř vyděšeně, no ale poslouchal na slovo. A když ne, sklouzla do ruského přízvuku, který každému z nich vždycky způsobil mrazení v zádech. Ne zrovna příjemné.
Pluli klidně po řece, Bucky a Clint se snažili jeden druhého vyhodil z loďky do vody, zatímco se je Laura snažila mírnit. Byl jich lichý počet a Bucky byl jediný, kdo si s sebou nepřivedl svou drahou polovičku (nebo sourozence), takže nemohli jinak, než si vypůjčit jednu větší loď, na kterou se vlezou tři.
“Budeme si tě půjčovat,” rozhodl Clint se zákeřným úsměvem. Steve hádal, že teď toho trochu litoval, když viděl, jak Bucky drží nad vodou jeho kameru a vyhrožuje, že ji pustí, jestli se s ním nerozdělí o brambůrky. Možná, že nakonec litovala spíš Laura.
“Zachraň mě,” šeptl Tony napůl úst, když propluli okolo. Steve po něj pádlem šplíchl vodu a Natasha i Yelena se rozesmály. Tony nespokojeně zafučel. “Spíš po širákem!”
“Je to můj stan,” oponoval s úsměvem. Tony se zamračil ještě víc, ale Steve věděl, že není doopravdy naštvaný. Už to poznal. Hodil mu pytlíček se sušenými borůvkami a slíbil mu, že zítra poplují spolu. Další protesty už nikdo neslyšel.
Slunce stálo vysoko na obloze a pálilo jak šílené. Nat i Yelena pomalu rudly už teď a bylo jedno, kolik opalovacího krému na sebe napatlaly. Steva škodolibost přešla a byl rád, že mu mamka vnutila sprej na spáleniny.
Dnešní večer bude vtipný, napadlo ho.
Do dalšího kempu dopluli až ve čtyři odpoledne. Vytáhli loďky na břeh a zatímco se Clint a Tony svalili na zem vedle sebe a prohlašovali, že se odmítají pohnout až do Vánoc, holky odešly hledat Rhodeyho a Carol, kteří už měli mít zajištěné místo pro stany.
Steve si dřepl a opatrně vylil trochu vody Tonymu na čelo. Nijak se nebránil,jen zavřel oči a otevřel pusu. Když se v příští chvíli začal dusit a vymrštil se do sedu, všichni se mu smáli.
“Waterboarding, vážně? Ale no tak, domluvili jsme se, že žádných Padesát odstínů provozovat nebudeme,” protestoval. Steve se jen pousmál a láhev s vodou mu podal. Tony do sebe obrátil dobrou polovinu.
“Musíš pít, je vedro na padnutí.”
“Bacha, Steve se dostává do “máma kvočna” módu,” varoval Bucky. Clint se jen šklebil a Steve si s pobavením všiml, že má okolo očí bílou skvrnu ve tvaru slunečních brýlí, které za celý den nesundal z nosu.
“Našli jsme je,” oznámila Yelena a s povytaženým obočím shlédla dolů k Tonymu. Špičkou boty do něj šťouchla. “Ale no, jeden den na lodi a už umíráš?”
“Ne, kapitáne! Promiňte, kapitáne!” zasalutoval Tony posměšně, ale se Stevovou pomocí se vyškrábal na nohy a nespokojeně se na něj podíval. “Co proti mě má?”
“Zkouší tě.”
Yelena se škodolibě usmála, otočila se na patě a vedla je mezi stany. Všude pokřikovaly děti, honily se za míči a snažily se přimět dospělé, aby si hráli s nimi. Steve se usmíval, nasadil si na hlavu kšiltovku a následoval ostatní.
Postavili stany, nanosili dřevo na večer a najedli se. Laura hrála na kytaru, Clint natáčel Buckyho a Yelenu, kteří se pustili do hraného souboje a Tony seděl se zády opřený o Steva a povzbuzoval je. Tvář mu zdobil široký úsměv a nos měl bílý od opalovacího krému, který mu Steve vnutil.
“Máma kvočna, vážně,” komentoval to škodolibě, ale Steve ho jen líbl na spánek a odkýval mu to. Nevadilo mu, že mu tak říkali. Vždycky musí být ve skupině alespoň jeden zodpovědný.
Toho dne toho moc nedělali, jen posedávali okolo, hráli volejbal a nebo šli plavat. Večer seděli u ohně, opekli si klobásy a marshmallow, zpívali, pili a bavili se. Když Steve vytáhl z batohu mámin třešňový koláč pečlivě zabalený v alobalu, téměř se na něj všichni vrhli.
“Ne, všechno je moje!” hulákal Tony se smíchem, když se mu podařilo koláč ukrást a dal se na úprk. Steve se smál z plna hrdla, Bucky s Clintem ho vzápětí dohonili a svalili ho k zemi. Tony vyvázl s odřenými lokty, ale koláč neutrpěl naštěstí žádnou újmu a všichni se o něj rozdělili. Laura a Carol okamžitě pochopily, proč okolo toho nadělali takový povyk.
A když hodina pokročila a alkohol byl v plném proudu, samozřejmě že postoupili k těm starým hrám, které hráli na kolejích minimálně stokrát. Tentokrát to vyhrál pravda nebo úkol a Steve si z celého večera pamatoval jen to, s čím vyšel na světlo Tony.
“Tak fajn, Starku, pravda nebo úkol?” zazubil se na něj Bucky a Steve ho už teď litoval. Bucky uměl být v takových hrách až neuvěřitelně zlomyslný.
“Úkol.”
“Řekni nám tu netrapnější přezdívku, kterou jsi ve škole měl.”
Tony se zarazil. Doopravdy se zarazil a jen se na Buckyho přes plameny chvíli díval, než vychrlil: “Pravda!”
“Už ses rozhodl.”
Všichni začali Tonyho povzbuzovat, aby jim to řekl, i Steva to zajímalo. Napil se piva a zvědavě ho pozoroval. Tony zašermoval oběma ukazováčky ve vzduchu.
“Fajn! Ale přísahám, jestli mi tak někdo z vás řekne jen jednou, budete toho šeredně litovat.”
“Ale no tak, Tones, nebuď baba,” ušklíbl se Rhodes. Tony po něm hodil Natashinou botou. Odrazila se Rhodeymu od ruky a málem skončila v ohni, kdyby ji Bucky nechytil.
“Váš střevíček, Popelko,” zažertoval. Natasha teatrálně zalapala po dechu a nechala si botu nazout. Bucky ji však v příští chvíli chytil za kotník a jediným škubnutím ji stáhl ze špalku, na kterém seděla. Dopadla na zadek.
“Oooh, ty idiote jeden,” vyjekla dopáleně a podařilo se jí ho kopnout do boku. Bucky zaskučel a rychle se před dalším útokem schoval za Clinta. Steve nad tím pobaveně zavrtěl hlavou, znovu se napil a šťouchl do Tonyho loktem.
“Do toho, čekáme.”
“Jo, Tony, pověz nám to!”
“Nesnáším tě,” prohlásil Tony a ukázal na Buckyho prstem.
“Jsem tvůj budoucí švagr, zvykej si na mě,” ušklíbl se a chvíli se zdálo, že se na sebe ti dva vrhnou. Tony si ale nakonec povzdechl a se vší hrdostí se narovnal. Každého z jejich skupiny si krátce prohlédl, než konečně sebral odvahu.
“Tiny Tony.” (tiny znamená maličký/drobný/mrňavý)
Ticho trvalo jen okamžik, než se dali všichni do smíchu. Ani Steve se neudržel, schoval se za lahev s pivem a pobaveně se chechtal. Tony je všechny sledoval s pažemi založenými na hrudi a nespokojeně cenil zuby.
“Hádám, že ti tak říkali předtím, než ti začala do postele padat jedna holka za druhou, že?” nadhodil Steve ležérně. Mužské osazenstvo jejich skupiny se pobaveně šklebilo, zatímco dámy obracely oči k obloze. Tony se samolibě usmál a drcl do něj ramenem.
“Přesně tak. Od patnácti mi tak už neřekl nikdo.”
“To abychom s tím začali my,” navrhl Bucky zákeřně. Steve se napil.
“No, ne že bych chtěl donášet, Bucku, ale-
“Drž hubu!”
“-tys byl na střední-”
“Steve, varuju tě!”
“-taky pěknej prcek. Yelenu jsi přerostl až ve druháku a to je o dva roky mladší.”
“Tak a dost, jdeš plavat,” rozhodl Bucky a vstal. Ke Stevovu zděšení si vzal na pomoc Clinta i Rhodese. A Yelena se taky s radostí přidala. Tony se zdržel, ale povzbuzoval je, zatímco před nimi Steve zdrhal mezi stany a snažil se nikoho nesrazit. Nakonec ho chytili a opravdu ho do řeky hodili.
Vynořil se s prudkým nádechem, z břehu se na něj všichni zubili a Carol měla jeho směrem namířenou kameru. Jestli ale v té tmě opravdu zvládla něco natočit, co se Steve nikdy nedozvěděl.
“Kreténi,” smál se a škrábal se na břeh. Natasha zalapala vyděšeně po dechu.
“Och bože, ty kleješ! Budeme ti muset vymýt hubu mýdlem, Steve.”
Chtěl jí na to něco odseknout, ale už to nestihl. Yelena, která byla vždy pro každou špatnost, mu skočila na záda a spadla s ním do vody znovu. Smích ostatních zněl celým kempem ještě hodně dlouho poté, co se konečně vrátili k jejich stanům.
Spát šli dlouho po půlnoci. Steve, převlečený jen do nových šortek, padl na svou karimatku a dlouze si povzdechl. Byl unavený jako kotě. Ale spokojený. Pousmál se, protáhl se a když Tony zapnul jak síťku tak vchod do stanu, stáhl ho na sebe a políbil ho.
“Říkal jsem, že se mi ve stanu nechce,” protestoval slabě, ale polibek mu ochotně oplatil. Steve jen zamručel na srozuměnou, ale stejně ho svalil pod sebe a zasypával ho dalšími a dalšími polibky. Byli od sebe až moc dlouho a teď, když už konečně byli sami, nechtěl přestat. Ale do kalhot se mu nehnal. Byl unavený, trochu připitý a bohatě mu stačilo jen mít Tonyho rty na svých.
“Chyběl jsi mi,” zamumlal mu do vlasů a pevně ho sevřel v náruči. Tony si spokojeně povzdechl, omotal okolo něj ruce i nohy jak jen to šlo a něco zamumlal. Steve z toho pochopil, že chyběl i on jemu. Usmál se.
- Ship týdne je Destiel! Vaše názory, poznatky a postřehy? Svěřte se! Já je upřímně milovala do té doby, dokud z toho tvůrci neudělali canon. Pak už to bylo tak hrozně nucené, eh... Nelíbilo se mi to :D
- Dneska pro vás nic smysluplného nemám, jen vám přeji krásný zbytek týdne a uvidíme se zase ve středu! Zbožňuju vás!