Soutěživé koště
Když člověk dostane láhev dobrého alkoholu, řekne si:,, Wow, to je opravdu pro mě? Nespletl ses?"
Tohle se, ale Crocodailovi stává celkem často, hlavně když se ho studenti pokouší podplatit, ale aby sem přišel ten růžový plameňák? Co se to s tímhle tím světem děje? Byl večer a on se těšil na klid, když všichni ti pitomý studenti budou po zápase vyčerpaní a nebudou dělat bordel. ALE TENHLE ČLOVEK JE JINÝ OŘÍŠEK.
Doffy nečekal na pozvání a elegantně obešel Croca a usadil se na jednom z křesel, které si dal k sobě do osobního pokoje. Nikdy si sem nechtěl nikoho pozvat, ale rád si sedne do pohodlného sedadla a mít tu jen jedno mu přišlo divné.
,,Co chceš Doflamingo?"
Zeptal se nevrle Crocodaile, ale tázaný se jen o to víc usmál.
,,Chtěl jsem si s tebou jen rozdělat láhev vína a pohovořit jako muž s mužem. Je na tom snad něco špatného?"
'Je! Seš cvok a snažíš se mi dostat pod kůži i do kalhot!' Zakřičí v duchu Crocodaile, ale nedá na sobě vztek znát. Podrážděnost už však potlačit nedokáže.
,,Když to s tebou vypiju odejdeš a necháš mě už na pokoji? " Zeptal se Crocodaile a Doflaminigo mu na to řekl nadšeně jedno velké ,,Ano!"
Hrozný to člověk, pomyslel si černovlasý muž a nesl ke křeslům, kde seděl Doflamingo dvě sklenice. Druhý zatím rozdělal láhev. Alkohol byl rudý a vůně z něj byla hořká.
,,Slyšel jsem, že se snažíš udobřit s Rozinantem a jeho synem," řekl jízlivě Crocodaile, protože nevěřil, že by to ten bastard udělal pro to, jak báječné má srdce. Něco mu na tom nehrálo a osobně, když to zjistil, měl pocit, že se přeslechl.
Doflamingo se zarazil nad tou poznámkou, ale úsměv ho neopustil.
,,Ano, i když mě můj bratříček zradil, rozhodl jsem se jemu i tomu usmrkanci dát šanci. Tak jak jsi říkal. Co myslíš? Jsem teď lepší člověk?" Zamrkal očima pod brýlemi, jako by za to měl snad dostat nějakou odměnu.
Crocodaile nevěděl, jak na to gesto reagovat, ale vlna zděšení a znechucení jím projela velmi rychle. Ten chlap už musí vypadnout. Lokl si vína, a dál se pokoušel být klidný a nevyhodit toho chlapa.
Když nad tím tak přemýšlel, ani si nepamatoval, že by se toho růžového blázna pokoušel donutit k nějakému usmíření s jeho bratrem. Co si pamatoval, tehdy, když Doffyho Rozinante zradil, chtěl ten růžový zničit všechno a každého kdo mu stál v cestě. Jaké divoké zvíře, otřásl se nad tou vzpomínkou.
,,Také jsem něco slyšel. Zdá se, že každý rok v jeden konkrétní den zmizíš. Nechtěl bys mi k tomu něco říct?"
Tmavovlasý se zarazil nad nečekanou otázkou. Netušil, že ten druhý najde takovou informaci, bezvýznamnou, ale také nepříjemnou. Opravdu toho chlapa nesnášel, nemohl si najít jiný koníček, než ho pronásledovat?
,,Ne nechtěl, " odporoval Crocodaile a zase se napil vína.
,,Škoda, " povzdechl si druhý.
Crocodailovi se najednou začalo dělat mdlo. Tělo mu začalo selhávat, z ruky mu vyklouzla sklenice a s pádem na podlahu se rozbila. Pomalu se podíval svým rozmazaným zrakem na Doflaminga a všiml si, že jeho sklenice, ačkoliv jí má v ruce, je stále plná.
,,Opravdu ses až tak snížil?" Vydechne Crocodaile těsně předtím, než omdlí.
Doffy se zvedne z křesla a odloží sklenici na stoleček, mezi pohovkami. Poté pomalu a jemně odhrne spadlé prameny vlasů z Crocodailovy tváře.
"Promiň, ale jinak to nejde."
.............
Luffy se ráno vzbudil víc bez energie, než je to obvyklé. Jako každé ráno provedl raní rutinu a sešel se svými nebelvírskými přáteli ve společenské místnosti. Slamák si okamžitě všiml chybějícího člověka.
,,Kde je Sanji?" Zeptal se Luffy přičemž si Zoro podrážděně povzdechl.
,,Dostal neskutečnou rýmu a tvrdí, že jí musí okamžitě vyležet, aby byl pak fit. Neskutečný chlap."
Luffy přikývne společně s přáteli, že rozumí. Sanji nikdy nechtěl riskovat s nemocemi, příliš se bál že by nakazil ostatní, a hlavně při vaření. Takže jich bylo teď jen 5, Usopp, Chopper, Nami, Zoro a on.
,,Dnes jsou hodiny s Mihawkem, budeme muset zase létat na koštěti pitomé trasy," povzdechla si utrápeně Nami, když vyrazili do zmíněné učebny, kde si odloží věci.
,,A ke všemu se Zmijozelem," přidá se k utrápenému povzdechu i Usopp.
,,Zase nám budou nadhazovat to pitomé vítězství ze včerejška a tvrdit že je nikdo neporazí." Zavrčel Zoro.
Luffy si při těch slovech o včerejším zápase vybavil Jaggyho na koštěti se zapadajícím sluncem za zády. Bude taky muset zapracovat na cool pózách, pomyslel si.
......................................................................
Hodina už dávno začala, ale Mihawk byl více podrážděný než obvykle, a tak nechal studenty ať si venku čtou teorii s tím, že musí něco řešit. Nikdo netušil, co se děje, a tak tomu nevěnovali pozornost. Luffy však z toho neměl dobrý pocit.
Luffy s přáteli seděl v kruhu na trávě a jen tak se povalovali. Jediní kdo se učili byli: Usopp, Nami a Chopper. Patřili mezi ty, co létat umí, ale často se bojí že to pokazí, a tak se učí. Luffy se podíval na spícího Zora vedle něj, tedy aspoň snažící se o spaní.
,,Hele Zoro, nevíš co se děje? Mihawk je podrážděný víc než obvykle," Zeptal se Slamák s nadějí na odpověď a zabití nudy. Zoro se ani nepohnul a jen zabručel, že nemá tušení.
,,A Perona ti nic neřekla?" Zeptal se zase Luffy, ale tentokrát sebou Zoro škubl.
,,Proč by mu měla něco říkat Perona?" Zeptala se Nami, která byla momentálně velice zvědavá.
,,No je to jeho-"
,,Luffy, Perona mi nic neříká. Sotva se známe," pronesl Zoro, aby přerušil Luffyho a přetočil se na bok zády k ostatním.
Takže záměrně to tají, pomyslel si utrápeně Luffy. Nedává mu to, ale smysl. Perona je možná zvláštní, ale je taky cool a hodná, proč by jí vyškrtl se svého života? Peroně nevadí přiznat, že jsou sourozenci, i když nevlastní. Třeba to má podobné jako Sanji, i když té teorii moc nevěřil.
,,Myslím, že bys neměl lhát, " zašeptal Luffy. Neví, jestli ho někdo slyšel, ale zdálo se že ne. Zoro se nehnul a dál ležel. I když je to zrovna od něj momentálně pokrytectví být na Zora naštvaný za lež.
Nami, která ty dva bedlivě sledovala si začala uvědomovat, že Luffy NĚCO ví.
,,Hej Mugiwara!" Zakřičí někdo a Slamáci se překvapeně ohlédnou. Byli to zmijozelští.
,,A je to tu," povzdechne se s Usoppem Nami. Celou dobu čekali, kdy dorazí.
,,Doufám, že jste připraveni na prohru. Už teď máme nad vámi slabochy větší počet bodů na školní pohár!" Zakřičí Yonji se samolibým úsměvem za přibližujícím se Kidem.
,,Slyšíš Mugiwara? Už teď se těším až vás potopíme jako Mrzimor," Prohlásí Kid svým hlubokým hlasem. Se Zorem to ani nepohnulo, Eustass byl vždy agresivní, ale Nami, Usopp a Chopper se potili strachem.
,,Hej o čem to mluvíš! To mi vyhrajeme!" Vyskočí Luffy energicky na nohy.
,,Ehh?! Slyšíš se ty Opice hloupá?" Zakřičí na něj Kid.
,,Až přijde na zápas proti vám, tak vám nakopu zadky!"
,,To jsem chtěl říct já!"
Luffy i Kid na sebe pokřikovali kdo je lepší. Což pár studentů vždy nadchne, hlavně tři bratry.
,,Hej a co kdybyste to rozhodly teď hned?" Zeptá se s úšklebkem Niji a upoutá tak jejich pozornost. ,,Dejte si závod v rychlosti na koštěti. To zní zábavně ne?"
Oba chlapci chvíli mlčí a koukají se na Nijiho než se hravě usmějí.
'To nedopadne dobře,' pomyslí si ustaraně Nami s Usoppem. I Killer z toho teď neměl dobrý pocit, hlavně když to navrhl Niji, bylo jedno jestli byli ze stejné koleje, neměl ho příliš v lásce.
,,To jde pokud se tady Opička nebojí," pohlédne Kid na Luffyho, který se začne vztekat.
,,Já se nebojím, narozdíl od tebe!"
,,Co jsi to řekl ty sráči?!"
Niji momentálně zase sledoval hádku a byl odignorován. Opravdu tihle idioti patří mezi nejsilnější studenty? To musí být vtip. Hlavně jak jeho malý ubohý bratříček může tolik důvěřovat tomu Monkey D Luffymu? Jak směšné!
Nakonec Kid i Luffy popadli košťata a nasedli na ně.
,,Takže, každý z vás musí 3 krát obletět hrad, jasný?" Oba soupeři přikývli a vyčkávali na odpočet.
Po Nijiho odpočtu vystřelili z mít do vzduchu.
Luffy se smál nadšením a letěl jako nikdy kolem hradu. Byl jasně před Kidem, který ho však doháněl.
Eustass se díval na Luffyho záda a jako by slyšel i přes ten vítr jeho radostný smích. To ho vybízelo letět rychleji, aby mohl vidět jeho slunečný úsměv.
Tohle odreagování si oba užívali.
......................................................................
,,Sakra, Slamák je rychlý," zavrčí Yonji.
,,Do toho Luffy!" Začnou povzbuzovat nadšeně Usopp s Chopperem.
Všichni studenti z hodiny létání vyhlíželi dva závodící studenty.
,,Luffy se opravdu přes prázdniny zlepšil," zašeptala překvapeně Ichijimu Pudding.
,,Jo, už minulý rok patřil mezi nejrychlejší hráče. Letos to s ním bude těžké, " zamračí se Ichiji a sleduje dál oba závodníky. Luffy se sice zlepšil, ale Kid taktéž.
Mezitím co se všichni dívali na horu na oblohu, Niji měl jiný plán. Nečekal, že se ta Opice tak zlepší, bude muset použít pár svých kouzel.
Modrá hlava se začala upřeně dívat na přibližujícího se Luffyho a odříkávat kouzlo.
Slamákovo koště se najednou zastavilo a začalo přeskakovat sem a tam. Spousta studentů si začínala myslet, že Luffy spadne z koštěte z toho, jak prudce naskakovalo, ale držel se zuby nehty. Někteří žáci se začali dokonce smát.
,,Co to děláš Mugiwara?" Zeptal se vztekle Kid, který si všiml, že jeho protivník zmizel, a dost pochyboval, že by byl Luffy tak pomalý. Jeho pohled na Luffyho vypadal jako by říkal: Děláš tady z nás šašky nebo o co se to pokoušíš?
,,Já nevím! Najednou to-" Luffy nestihl nic říct, když najednou jeho koště začalo padat.
Nami zděšeně koukala na Luffyho, když si najednou uvědomila, co se děje. Někdo jejímu kamarádovi očaroval koště. Začala se rozhlížet a hledat. Takové kouzlo potřebuje soustředěnost a nepřetržité odříkávání. Niji jediný odpovídal.
Zrzavá Nebelvírka popadla hůlku a začarovala Nijiho bouřkovým mrakem, který začal vrhat blesky. Jak očekávala, Niji se leknul a přestal se soustředit.
Luffyho koště se vrhlo do okna věže i s ním.
......................................................................
Crocodaile se začal omámeně probouzet. Netušil, co se dělo. Najednou byl přivázaný ke křeslu neschopen pohybu. A ke všemu celý ten pokoj vypadal příšerně, vypadalo to jako kýčovitá učebna.
,,Ach Croco, Můj drahý už si se probral!" Zazpíval Doflamingo, který se vynořil ze stínů. Crocodaile byl tak mimo, že ani neví, jestli přišel oknem nebo dveřmi. Tak či onak, toho plameňáka vidět opravdu nechtěl.
,,Co se to děje, kde to jsem?" Zeptal se dezorientovaný Crocodaile.
,,Ach nic moc, jen se ti dostanu do mysli a najdu způsob, jak se do mě zamiluješ."
Crocodaile na něj po těchto slovech v tichosti zíral. CO TO TA HLAVA DUTÁ ŘEKLA?!!! Croco si už myslel, že je jen ve zlém snu na hodně špatnou parodii jeho života.
,,Asi jsem se přeslechl. Co že jsi to řekl?" Zavrčel připoutaný. Doflamingo se začal chichotat, přičemž chuť ho praštit byla větší.
,,To je jedno, stejně na to zapomeneš. Smůla je, že to musíme udělat rychle. Kouzlo vyžaduje tvůj odpočinek, a tak jsme to museli nechat na ráno, " Poznamená Doflamingo s poněkud smutným úsměvem i přes jeho hravý tón.
"Hele tohle není vtipné, okamžitě mě pusť než-"
,,Nedostaneš se z těch provazů, očaroval jsem je," prohodil jen tak do větru Doflamingo a začal Crocodailovi svými dlouhými prsty prohrabávat vlasy. Uvězněný začal panikařit z náhlé blízkosti. Plameňák si dokonce sedl na jeho klín.
Do místnosti přišla další osoba, Viola.
,,Odpusťte mi to," řekla sklesle Viola, když nesla kufřík blíže k němu. Žena se neodvážila zvednout pohled a čelit mu.
,,Na odpuštění ti seru. Proč ses snížila na jeho úroveň? Vydírá tě?" Zavrčel Crocodail. Viola odvrátila pohled pryč.
,,Pojďme to provést než začne mé vyučování, " oznámí žena a Crocodaile si najednou uvědomí kde jsou, to není ledajaká kýčovitá učebna, jsou v její učebně. Proč to proboha chtějí provést zrovna tady?
,,Víš že jsi na mě mohl použít nápoj lásky, místo toho aby ses mi probíral v hlavě, že jo?" Zeptal se nervózně Crocodaile, při pohledu na tajemný kufřík, co přinesla Viola.
,,Jo to jsem chtěl, ale doneslo se mi, že jsi se nechal zaklít tak, že to na tebe nefunguje. Jsi opravdu přehnaně paranoidní Croco," povzdechne si Doflamingo.
,,Jak vidíš, tak to nebylo zbytečné, " zavrčel nervózně Crocodaile. Teď si opravdu přišel nasraný. To ho každý chtěl vytočit?
,,Prosím zavřete oči, možná vám to bude nepříjemné, "požádá Viola a vezme z kufříku lahvičku. Doflamingo se zvedl z Crocodailova klína.
Obsah lahvičky se snažila dát Crocodailovi do úst, ale vzbouřil se a začal sebou škubat. Nakonec se do toho vložil Doflamingo. Vytrhl Viole lahvičku a popadl Crocodaila za tváře, už nebylo úniku.
Crocodaile měl pocit, že začne zvracet z té odporné chuti. Hlava se začala motat a slyšel jen útržky slov, co říkala Viola.
Najednou se ozvala obrovská rána a cítil, jak ho něco srazilo k zemi. Pak už byla jenom tma.
......................................................................
Luffy neměl šajna, kde to sakra je. V jednu chvíli vletí oknem do věže a pak,,, puf", je tady! Někde, kde to sakra nezná.
Byl na bílé chodbě, kde to vonělo po dezinfekci a mátě. Tucet bílých dveří, které nešli otevřít. Nezbývalo nic jiného než jít dál a dál. Pak to uslyšel.
,,Někdy si říkám proč tu vůbec jsem," řekl ženský hlas. Luffy se začal rozhlížet a hledat zdroj. Nakonec našel jedny otevřené dveře.
Vypadalo to na nemocniční pokoj s jednou postelí a nočním stolkem s růžemi. Ležela tam těhotná žena, která hladila své velké břicho. Její vlasy byli černé po ramena a stejně tak i její podlité oči. Přes tváře se jí táhla dlouhá ošklivá jizva. Mírně se mračila, ale byl vidět cit v ruce kterou hladila břicho.
Trochu je podobná Crocodailovi, pomyslel si Luffy a dál stál u dveří.
,,Možná kdybych ho nikdy nepotkal, byl bych šťastnější," promluvila.
Luffy chtěl jít blíž, když najednou všechno zčernalo. Slyšel jen hlasité vzlykání ženy v bolestech, utěšující sestřičky, že chybí už jen kousek, stroje pípat neskutečně rychle, a nakonec dětský pláč. Konečně nastalo ticho.
Luffy se najednou cítil vyděšený. Co se tu sakra dělo?
Zase se ocitl v místnosti se ženou, tentokrát už neměla, tak veliké břicho a byl tam s ní i muž v bílém plášti. Žena vypadala unaveně.
,,Je mi to moc líto, ale dítě nepřežilo," promluvil muž a žena jen odvrátila pohled. Když odešel, začala plakat a naříkat.
Luffy k ní chtěl jít a utěšit jí, když tu najednou se propadl do země. Narazil na tvrdou zem. Pomalu se postavil, aby zase mohl vidět tu tajemnou ženu. Tentokrát tam stála s chlapíkem s obrovským fialovým afrem a ve zvláštním kostýmu.
,,Opravdu to tak chceš?" Zeptal se muž s afrem.
,,Chci být tím kým jsem. To že jsem to musel odložit kvůli dítěti mě neodradilo," prohlásila žena a upřeně se dívala na muže.
,,Nuže dobrá, jak si přeješ Croco-boy!"
Najednou to Luffymu docvaklo. Ona nebyla jen podobná Crocodailovi, ona byla jím!
Než stihl dál o tom přemýšlet, Luffy začal zase padat, tentokrát do světla.
......................................................................
,,Luffy jsi v pořadu?" Začal se ptát známý hlas. Luffy pomalu otevřel oči, aby viděl slečnu Violu, jak nad ním sedí a ošetřuje ho.
,,Ty pitomej sráči!" Zařval Doflamingo hned za Violou a popadl Luffyho za límec. ,,Víš ty vůbec co jsi provedl?"
Luffy dál zmateně zíral na Minga.
Mezitím se že země zvedl i Crocodaile, který nebyl již v křesle, takže už nebyl ani uvězněný. Pomalu se zvedl a oprášil se.
,,To bych měl říkat spíše já, " řekl naštvaný Crocodaile a už držel hůlku namířenou na Doflamingovo hrdlo. Momentálně nelitoval svého rozhodnutí mít ukrytou hůlku vždy při sobě.
,,Luffy! Jsi v pořádku?" zakřičel vystrašeně Kid, který vletěl do rozbitého okna. Když viděl že Luffy žije oddechl si, ale pak si uvědomil jak ho Doflamingo neurvale drží zpozorněl. Z jeho hrdla se ozývalo nebezpečné vrčení, typické pro to, když je nanejvýš naštvaný.
,,Slečno Violo, je všechno v pořádku?" Vběhl do místnosti Mihawk, ale to, co viděl bylo dost matoucí. ,,Myslel jsem, že vynadám panu Monkey, že se s panem Eustassem neučil teorii a rozbil okno, ale co tu děláte vy dva?" Poukázal tak i na skutečnost že Crocodail i Doflamingo byli v učebně Violy, kde by být neměli.
,,Dobrá otázka, " potvrdil Crocodaile a nespouštěl oči z plameňáka. ,,Tady Doflamingo s Violou se mi pokusili dostat do hlavy, kdyby sem nepřiletělo to Nemehlo tak by se jim to i povedlo."
Po tomhle byl Luffy okamžitě poslán na ošetřovnu s tím, že ať očekává trest. Ale Luffy, který byl totálně zmatený, nevěděl vůbec o co tam šlo. Dokonce ho tam musel odnést Shanks, co se tam objevil hned po Mihawkovi.
Na ošetřovně mu pouze obvázali hlavu a opravili zlomenou ruku s tím, že si tam počká týden. No, mělo to aspoň jednu výhodu, nemusel na výuku a trest se tak oddálil.
Hned po hodině za ním přišli přátelé.
,,Luffy jsi v pořádku?" Zeptala se nešťastně Nami.
,,Luffy!" Zavzlykal Chopper a obejmul ho.
,,Všechno v pohodě, jsem celý!" Zasměje se Luffy, ale Zoro měl jiný názor.
,,Vždyť máš zlomenou ruku!"
Luffy se však jen znovu zasmál. Na což ho Zoro praštil, že to není vtipné. Nami zase praštila Zora, že zranění se nesmí mlátit.
Mezitím co se Zoro a Nami hádali Usopp začal vysvětlovat.
,,To že jsi skončil v okně způsobil Niji, začaroval ti koště, ale Nami ho odhalila a poslala na něj blesky."
,,Blesky? Není Niji přeborník přes blesky?" Zeptal se Luffy a Chopper se zase rozbrečel.
,,Jo a už je chtěl nasměrovat na ní, ale já Velký Usopp se Zorovou menší pomocí jsme jí zachránili! Dokonce se snažili to začarování tvého koštěte zakrýt tím, jsi špatný letec! Ale vložil se do toho Kid, tvrdil že takový jelito být nemůžeš," povzdechl si Usopp a Luffy zamrkal.
Měl čekat, že v tom závodu bude trik, když ho k tomu vybízel Niji. Tohle byla hloupá chyba. Měl se s Kidem poprat jako vždy.
,,Luffy!" Zakřičel přes celou ošetřovnu Ace se Sabem za sebou. Přímo k němu přiběhli.
,,Jsi v pořádku?" Začal se vyptávat Sabo a prohlížel jeho zranění.
,,Kdo ti to udělal? Já toho šmejda upálím za živa!" Zavrčel Ace a v jeho očích byl vidět jasný plamen.
Teď Luffy opravdu chtěl klid.
,,Jsem v pořádku, Niji mi jen začaroval koště nic víc, " řekl a promnul si spánky, začala ho bolet hlava. Zdá se, že přeci jen něco si odnesl z nárazu.
,,Niji? Ten zmijozelský bastard!" Zařval Ace a Zoro ho musel držet, aby neutekl zmlátit zmíněného Zmijozela.
,,Ten zatracený blb, neboj Luffy my se o něj postaráme, " prohlásil Sabo a objal Luffyho, ten ho však odstrčil. Blonďatý bratr překvapeně zamrkal.
,,Tohle není tvá věc Sabo, ani tvoje Ace. Niji je čistě můj problém. "
Nad těmi slovy se Sabo málem hrdostí rozbrečel. Začal ho objímat s tím, jak už je vyspělý, ale Ace začal plivat urážky na modrou hlavu. Luffy věděl že i přes to co řekl, půjdou Nijiho zbít, znal je na to až moc dobře.
Brzy do místnosti vtrhli i Koala, Yamato, Vivi, Coby, Helmeppo a Rebeca. Začal být na ošetřovně o to větší hluk.
,,Luffy-san, jsi v pořádku?" Zeptal se vyděšeně Coby a Helmeppo nad tím začal kroutit hlavou, že tohle se může stát jen Luffymu.
,,Páni Luffy, ty ses zřídil," poznamenal starostlivě Yamato. To opravdu vypadal v tam špatném stavu? Zeptal se sám sebe Luffy.
,,Luffy-San musíš na sebe dávat větší pozor," začala Vivi a Rebeca k tomu přikyvovala.
Všichni najednou na Luffyho začali mluvit a on měl pocit, že mu praskne hlava. Dokonce si zaspal uši, ale hluk neustal.
,,Myslím že návštěv Luffyho bylo pro dnešek dost- yoi," promluvil nahlas Marco, který vyšel ze dveří. Hned za ním šli Law, Bepo, Penguin a Shachi.
Všichni studenti teď byli zticha a dívali se na profesora Marca.
,,No na co koukáte? Brzy vám začne hodina a Luffy potřebuje odpočívat, " usměje se na ně Marco.
Ace má však jiný názor.
,,Ani náhodou! Co když se tu objeví ten pošuk, co zabíjí studenty!" Začal se vztekat Ace a Marco si jen povzdechl.
,,Občas tu budou sestřičky a navíc tu budou hlídat pravidelně dobrovolní asistenti sestřiček," řekl profesor a ukázal na Lawovu skupinu. Ace se zamrařil.
,,To jako fakt? Luffyho jim nesvěřím!"
,,Tak jinak, pokud okamžitě neodejde, každému z vás strhnu body," pohrozil už mírně naštvaně Marco a všichni pochopili, že už je zle. Yamato se Sabem popadli Ace a odtáhli ho pryč. Konečně byl klid.
Luffy spokojeně vydechl nad tichem.
,,Všechno v pořádku Mugiwara-ya?" Zeptal se Law a opatrně přistoupil k Luffymu.
,,Trochu mě bolí hlava," odpověděl Luffy a Marco mu hodil plato prášků.
,,Tyhle jsou ze světa Mudlů. Jeden denně a to jen, když tě bude bolet hlava. Pravděpodobně máš mírný otřes mozku," řekl Marco a zapsal si něco k sobě na papír,,, Dokonce výuky tu s tebou budou sestry."
Luffy si vzal jeden z prášku a zapil to vodou, kterou mu Bepo podal.
,,Lawe, ty a ostatní si rozmístěte služby od 10 večer do 6 ráno. Nahlásím to ostatním ať nemáte problém, když vás někde odchytí. Zbytek je mi jedno," prohlásil profesor a studenti přikývli. Poté odešli a nechali Luffyho s příliš milou sestřičkou, která mu neustále měřila teplotu.
Tohle bude ještě, hodnědlouhý týden.