Jedeno kouzlo

Všichni studenti z prvního ročníku následovali kostěného muže k řece, kde na ně čekali loďky. Kostra jménem Brook si stoupnul do jedné loďky a všechny lucerny kolem na ostatních loďkách vzplály do zelené barvy. Studenti okolo se k sobě strachy přitiskly.

,,Nyní si sedněte po třech do lodí a nechte se unášet proudem ke škole, yohohoho," k Brookovu překvapení Luffy okamžitě šel do jeho loďky. Kostlivec netušil, jestli má být zděšený, nebo šťastný, že se ho někdo jako on nebojí.

Hned za ním šel Sanji, který ačkoliv se bál kostlivce s afrem tak nechtěl opustit Luffyho, jeho prvního kamaráda tady. Zoro nasedl na vedlejší loď a Usopp s Chopperem okamžitě skočili za ním, oba rozklepaní strachy.

Luffy si všiml, že spousta jeho vrstevníků se na něj stále dívá, někteří podrážděně, zděšeně nebo nepřátelsky. Každý byl nějakým způsobem jiný a zvláštní a on sám se těšil až je pozná.

Když vypluly, Luffy nadšeně poskakovali po lodi a díval se všude možně do temnoty za světly luceren. V jedné loďce dokonce zahlédl zrzavou zlodějku z dřívějška. Brzy se jim všem naskytl pohled na obrovský hrad, jenž byl osvětlen okny a čím byli blíž, nabýval na své velkoleposti.

Brzy dorazili na místo, kde se všichni vylodili. Brook mladé studenty zavedl ke vchodu, kde je nechal s tím, že každou chvíli pro ně přijde nějaký učitel. Brzy nastalo v jejich skupince mumlání a zívání. Luffy se jen nadšeně ohlížel kolem a po jeho boku stál Sanji se Zorem, kteří nebyli zrovna důvěřivý k okolí. Usopp s Chopperem se za ty tři schovávali, též nejistí, co na ně může každou chvíli vybafnout.

Brzy k jejich skupince přistoupili tři kluci se zlými úsměvy, tedy přišly spíše k Sanjimu. Luffy z nich už od pohledu neměl dobrý pocit.

Všichni tři byli Sanjimu zvláštně podobní, ale zároveň tak moc odlišní. Sice měli stejně kudrnaté obočí, ale jejich poněkud temné oči se od Sanjiho světle modrých lišili. Navíc měli úplně jinou barvu vlasů, jeden měl červené, druhý zase modré a poslední zelené no, a to Luffy nezmínil ani tu vrstvu gelu, co měla trojce na hlavě.

,,Jestli pak to není malý ufňukánek Sanji?" Promluvil jako první rusovlasý kluk a jeho dva kumpáni se začali smát. Sanji najednou změnil postoj na velice nejistý, a ani jednomu z nich se nedíval do očí.

,,Takže srabík Sanji se rozhodl naučit čarovat? To už Bradavice klesly tak hluboko, že takovým nulám dovolují sem chodit?" Začal tentokrát mluvit modrovlasý kluk.

,, Takové nuly jako ty by měli chcíp-" tentokrát zelenovlasý nestihl doříct větu jelikož mu do obličeje byla vyřazena pěst, která ho odmrštila k zemi. Všichni nemohli uvěřit svým očím, když viděli tu scénu. Momentální chlapec se slamákem se děsivě tyčí nad klukem na zemi a na obličeji už vůbec nemá ten nevinný úsměv, ale tenkou linii rtů do mírného zamračení.

,,Takovéhle věci by se říkat neměli a jestli to řekneš ještě někdy, tak počítej že ti nakopu zadek," řekl chlapec se slamákem a po té se otočil k Sanjimu, poplácal ho po rameni jako by se nic nestalo a dál se usmíval.

,,Páni! Já už mám hlad, kdy nás už pustí do vnitř?! " Zakňučí Luffy, a Sanji stále nemohl uvěřit, že se ho někdo zastal před jeho ... "Minulostí".
Ostatní se spíše tvářili zmateně, ale pár výjimek v tom viděli gesto určité síly. Chopper a Usopp se tak nějak po Luffyho prohlášení s hladem uklidnili a jako by zapomněli, co se před tím stalo a jak děsivě vypadal. Zoro si jen zívl i když ho též překvapilo chování Slamáka.

Najednou se otevřeli dveře a v nich stál mohutný černovlasý muž. Přes obličej se mu táhla dlouhou jizva, která se táhla po tvářích až k nosu. Na sobě měl černý oblek a tmavě zelený plášť s kožešinovou kapucí s téže barvou i kravatu. To, co však všechny upoutalo byl zlatý hák na jeho levé ruce.

,, Dobrý den studenti, jsem Sir Crocodaile a jsem jeden z Bradavických učitelů. Nyní pojďte zamnou dovedu vás do jídelny, kde na vás už čeká zbytek školy."

Takzvaný Crocodail se ihned po představení otočil a kráčel do hradu. Všichni studenti rychle pospíchali za ním.

,,Jelikož jste tu noví tak vám řeknu něco o naší škole. Ředitelem je tu Edward Newgate a je jím už přes 40 let.
Studenti zde studují po dobu 7 let, pokud se tedy nenajdou výjimky, které se rozhodly flákat školu.
Během studia tady budete rozděleni do čtyř kolejí, Nebelvír symbolizující statečnost a hrdinství, Mrzimor jako pracovití a loajální, Havraspár jako kreativní a inteligentní, a nakonec Zmiozel jako mazání a ctižádostivý. Do těchto kolejí vás zařadí moudrý klobouk a vy si poté sednete ke stolu patřící vaší koleji.
Pamatujte, že vaše kolej by pro vás měla být jako rodina.
Za úspěchy bude vaše kolej odměněna body, ovšem za každé porušení školního řadu vám budou body odebrány. Na konci školního roku, kolej s nejvyšším počtem bodů získá školní pohár."

Na Luffyho to bylo příliš mnoho informací, od Sira Crocodaila. Zachytil pouze malé množství informací a zbytek jako by se vypařil. Na konci proslovu staršího byli už před obrovskými dveřmi do školní jídelny. Když vešli, všechny oči byli upřeny na ně. Někteří studenti hlasitě tleskaly a vítali nové studenty, zbytek se jen tiše díval a chechtal se s očekáváním,
do kterých kolejí budou nováčci přiřazeni.

Luffy zahlédl u jednoho stolu své dva starší bratry, kteří na něj vesele mávali, tedy aspoň Sabo, Ace na něj jen hodil radostný a hrdý úsměv. Sabo seděl u vzdáleného stolu v modrém hábitu u Havraspáru. Ace byl v rudé u Nebelvíru. Luffy si moc dobře pamatoval, jak se jeho bratři celé prázdniny dohadovali, do které koleje Luffy půjde.

Luffy s ostatními vrstevníky šli před všechny stoly a čelili stolu, kde se nacházeli různí učitelé. Crocodaile nechal prváky a zamířil mezi své kolegy.

Z bočních dveří se vynořila kostra jménem Brook a v rukou držící stoličku a velký hnědý klobouk, který se skrze ohybů látky dohadoval o něčem s Brookem. Zdá se, že Brook byl kloboukem podrážděn, a tak před prváky dal stoličku a na ní hodil užvaněný klobouk.

,,Doufám, že tě brzy sežerou moli," utrousil Brook poznámku a postavil se čelem k studentům, "opět vás všechny zdravím,Yohoho! Budu číst postupně vaše jména a vy se prosím přijďte posadit na tuto stoličku ať si vaší mysl může prohlédnout kouzelný klobouk."

Brook, jak řekl, četl postupně jména klobouk pak určil koleje. Luffy se neuvěřitelně těšil, ale i přes to se cítil trochu nervózní.

Třídění žáků probíhalo rychle a s každým rozřazením se od jednoho stolu ozval jásot.

Vinsmoke trio šlo do Zmiozelu stejně jako hlučný rusovlasý chlapec s blonďatým společníkem, kteří trochu Luffyho zaujaly.

Z Havraspáru si zapamatoval vzhled pouze dvou chlapců. První byl chlapec s x na bradě a druhý s huňatou strakatou čepicí.

U Mrzimoru si Luffy všiml pár děvčat s nezvyklou barvou vlasů. Hlavně ale zahlédl dva chlapce, které jeho děda asi dva roky na základně cvičil, byli to Coby a Helmeppo. Luffyho děda Grap ty dva občas přivedl k nim do hor, aby jim ukázal, jak přežít v lesích. Samozřejmě že Luffy, Ace a Sabo toho museli být vždy součástí.

U Nebelvíru skončili všichni jeho noví přátelé, dokonce i zrzavá zlodějka Nami.

Bylo spousta dalších žáků, ale žádný z nich moc Luffyho nezaujal. Z nějakého důvodu Luffy skončil jako poslední a tak rovnou vyrazil na stoličku a hodil si slaměný klobouk na záda. Brook mu hned nasadil klobouk, který hned začal mluvit.

,,Hmm... Ty jsi velice výjimečné dítě Monkey D. Luffy. Tak čisté dítě tu nebylo hodně dlouho," prohlásil klobouk a při vyslovení D. se mnoho žáků zaujatě na Luffyho otočilo.

,,Děkuji, byl jsem donucen bratry se dnes ráno umýt," řekl Luffy s úsměvem a spousta studentů se začalo hlasitě smát. Někteří učitelé a studenti se na něj dívali spíše jako na překvapivě hloupého žáka.

,,Ehm, myslel jsem na duši a mysli, ale jsem rád, že jsi se umyl, je příjemné být na čisté a voňavé hlavě. Bože, ani si neumíš představit, co často čichám za smrady!" Začal si hlasitě stěžovat klobouk.

,,A sakra," zaklel Brook, ,, hele Kouzelný klobouku tohle bych sem netahal-"

,,Třeba to Vinsmoke trio mělo tak moc nagelované vlasy, že na mě i ten nějaký gel určitě zůstal, no a o tom puchu nemluvě! Další zrzka od Zmiozelu byla celá zpocená a uleptaná a to samé ten kluk s huňatým kloboukem! Kdyby si ho třeba na chvíli sundal, ale on ho snad nosí nonstop, to se pak není čemu divit, že má tak slepené vlasy!"

Spousta učitelů pomalu otráveně sténala a spousta studentů se potichu chechtala. Zmíněných pět chlapců se červenalo, těžko říct, jestli hněvem nebo studem.

,,To by snad už stačilo," řekl přísně Crocodaile jelikož se zdálo, že Brook si s užvaněným kloboukem neví rady. Klobouk konečně přestal, a nakonec utrousil potichu poznámku, tak aby ho nikdo neslyšel a dál pokračoval v rozmrazování.

,,No, kde jsem to- Aaa už vím! Luffy ty jsi výjimečný chlapec s čistým srdcem, které se jen tak nevidí. Věřím, že jednoho dne budeš patřit mezi mocné čaroděje a nejlépe ti bude v... Nebelvíru!" S oznámením začal jásot od červeného Nebelvírského stolu.

Luffy se rozběhl za Sanjim a Zorem, kteří jako by to předvídali, mu drželi místo. Ace se radostně usmíval rozcuchal Luffymu vlasy. Ostatní jeho přátelé byli také rádi, že skončil zrovna s nimi. V dálce Slamák zahlédl Saba, jak si povzdechl, ale zdálo se, že věděl, že Luffy nebude v Havraspáru jako on.

Najednou před katedru přišel obrovský muž s dlouhým šedivým knírem. Měl na sobě volné společenské oblečení v bílo rudé barvě. Měl přísný výraz a prohlížel si stoly studentů, za nemalou chvilku všichni utichly a příchozí muž měl prostor mluvit.

,,Zdravím studenti, nadešel další školní rok a další noví studenti se k nám přidaly. Pro ty, co nevědí jsem ředitel školy Edward Newgate. Doufám, že tento rok bude klidný jako ty předešlé po Potterovské době, zavzpomínejme na pozůstalé a hleďme v před. Doufám že všichni se budete snažit být, co nejlepšími kouzelníky a navzájem se respektovat, dále bych chtěl podotknout pro některé studenty že Temný les je stále nepřístupný, nikdy nevíte jaké nebezpečí tam na vás může čekat," po proslovu ředitel luskl prsty a na stolech se objevilo jídlo, ,, přeji vám všem dobrou chuť."

Luffy nečekal a pustil se do jídla, ignoroval vzdálené naštvané pohledy ze stolu od Zmijozelu a jednoho chlapce z Havraspáru. Skvěle se bavil s přáteli a bratrem.

Po večeři šel Luffy a ostatní Nebelvírští vrstevníci za jejich prefektem a ten jim ukázal jejich společenskou místnost a následně řekl i heslo ke vstupu, ale Luffy příliš neposlouchal. Pak jim bylo ukázáno, kde jsou dívčí a chlapecké koleje. Luffy okamžitě vrazil do jednoho z pokojů s jeho jménem a zabral si postel u okna a vesele na ní skákal. Ukázalo se, že byl na pokoji s Usoppem a Chopperem, kteří vypadali že jsou rádi, že nejsou s někým cizím. Hned vedle byl Sanji a Zoro s ještě jedním klukem, ale jeho jméno si Luffy nebyl schopen zapamatovat.

Luffy byl šťastný, že si už první den našel několik přátel.