Zrcadlo

Šel jsem akorát do Velké síně a přemýšlel, co by tak asi mohlo být k obědu, když se zpoza rohu proti mně vyřítila Pansy a div mě nesmetla na zem. „Draco, tak tady jsi," vychrlila udýchaně a snažila si zastrčit za uši vlasy, co jí při běhu vypadly z koňského ohonu. Opřela si ruku o mé rameno a zlomila se v pase, snažíc se vydýchat. „Kam míříš?"

„Kam asi?" Protočil jsem oči a potřásl hlavou. „Na oběd."

„Výborně, co kdybychom si vzali deku a jídlo od skřítků a najedli se venku u jezera?" zeptala se a upřela na mě téměř prosebný pohled. „Ty se vrátíš do společenské místnosti pro nějakou deku, já seženu jídlo a sejdeme se za deset minut –"

Zamračil jsem se. „Stalo se něco?" Chovala se divně. Už to, že se na mě dívala jako nakopnuté štěně, bylo divné a piknik u jezera? To se mi vážně nezdálo.  

„Ne, co by?" odpověděla až příliš rychle a očima těkala všude možně, jen aby se mi nemusela podívat do očí. Na to, že byla Zmijozelkou až do morku kostí, neuměla vůbec lhát.

„Vyklop to," přikázal jsem a chytil ji za ramena.

„Jen jsem si myslela, že bychom si popovídali," lhala dál a mně docházela trpělivost.

„Možná někdy jindy, až se rozhodneš mi říct pravdu," odsekl jsem a chtěl vyrazit, ale zastoupila mi cestu. „Tak co je?" Vážně už jsem toho měl dost. „Uhni, mám hl –"

„Nechoď tam," vyjekla a tentokrát se prosba v jejím hlase opravdu nedala zaměnit za nic jiného. A tím u mě vzbudila zvědavost.

„Ustup, nebo tě spoutám, Pansy." Vytáhl jsem hůlku z kapsy a zapíchl ji do jejího boku. Byla sice mou nejlepší kamarádkou a nikdy bych jí neublížil, ale spoutání není žádná kletba.

„Prosím," šeptla, ale odstoupila ode mě s rukama před sebou na znamení, že se vzdává.

„Proč?" zeptal jsem se těsně před tím, než bych zahnul za roh.

„Nechceš to vědět, Draco, nechceš. Věř mi. Prostě mě poslechni a nechoď tam." V očích se jí zatřpytily slzy, které mě měly varovat. Pansy byla příliš hrdá, než aby před někým ukázala slabost. Za celých šest let jsem ji viděl plakat jen asi dvakrát.

„Škoda, že mi to nechceš říct." Pokrčil jsem ramena a vykročil.

„Varovala jsem tě," hlesla ještě, ale to už jsem pochopil. Žaludek se mi stáhl do malé kuličky a krve by se ve mně nedořezal. Srdce se mi prudce rozbušilo a já jen matně vnímal, jak mě Pansy bere za ruku a táhne mě pryč.

***

„Ahoj, zlato," pozdravil s úsměvem Harry, když dorazil na nádvoří a naklonil se ke mně, aby mě políbil na rty. Na jeho tváři byl usazen jeho obvyklý pokřivený úsměv a ani si nevšiml, že jsem jen strnule stál a nijak nereagoval. „Kam půjdeme?" Chytil mě za ruku a chystal se vyrazit, já se však nehýbal. „Draco?"

„Nikam," hlesl jsem a ruku z jeho prstů vymanil. Zvedal se mi žaludek a měl jsem co dělat, abych nevyzvracel snídani. Oběd jsem nakonec vynechal a čas, který zbýval do chvíle naší schůzky, jsem strávil s Pansy v ložnici a snažil se dát dohromady. Jako kdyby to snad šlo.

„Chceš zůstat tady?" Zdvihl jedno obočí údivem a pak se usmál tak, že se mi opět podlomila kolena. Ale nehodlal jsem se nechat rozhodit. Stál jsem před ním s kamennou maskou ve strnulém postoji a doufal, že ji udržím, dokud neodejde. „Tak jo, můžeme si támhle –"
 
„Harry, jak se na sebe vůbec můžeš podívat do zrcadla?" zeptal jsem se tiše, aniž bych ho nechal domluvit.

„Nerozumím. Asi musím? Jiný způsob, jak ze sebe udělat člověka, neznám, tak používám zrcadlo." Potřásl hlavou. „Co se děje?" Natáhl paže a objal mě, já se však ani nehnul.

„Viděl jsem tě, Harry. Dnes v chodbě... s Thomasem," šeptal jsem a snažil se o klidný tón hlasu. „Odstup ode mě."

„Vysvětlím ti to," vyhrkl ihned a jeho zornice ve smaragdových očích se stáhly zděšením, ale nepustil mě.

„Nestojím o další lži, Harry. Jak bys mi mohl vysvětlit to, že ti málem vykousl díru do hlavy?" Zavrtěl jsem hlavou a jemně, přesto pevně sundal jeho ruce ze svých ramen. „Je konec." 

Srdce mi krvácelo a slzy mě štípaly. Musel jsem vypadnout. Naposledy jsem mu pohlédl do očí, které jsem tak miloval a věřil, že jiskřičky v nich tančí jen pro mě. Ignoroval jsem jeho prosby a slova lásky. Byl jsem prázdný, zlomený a zraněný. Do sklepení jsem doběhl a zhroutil se, vzlykaje Pansy do klína.