Prvních pár týdnů
Jistě by se našli tací, kteří by se na Ariadnině místě snažili zařadit do kolektivu ve své kolejí. A pak také jiní, co by jí doporučili, ať zapomene na své úzkoprsé spolužáky a radši se zkusí soustředit na Harryho a jeho skvadru. Nicméně v obou případech by sázela na jen jednoho koně. A to není moc rozumné. Navíc ani jedna z možností není jednoduchá. A určitě jsou časově zdlouhavé. Proto si zvolila třetí, dalo by se říci, zlatou, střední cestu. Soustředila se hlavně na školu a volný čas trávila s Blaisem nebo Nevillem. Někdy s oběma zároveň. Kupodivu si oba chlapci padli do noty. Zatímco Nevilla ovládal strach z názorů okolí, Blaise svým povzneseným chováním dokázal vyvolat uvolněnou náladu, která se přenesla i na Nevilla. A na rozdíl od Ariadné, oba měli zkušenost se životem pod nadvládou silné ženské osobnosti čarodějnického světa, která měla velmi vyhraněné názory na budoucnost svého čistokrevného chlapce. Samozřejmě Nevillova babička se spíš zaměřovala na výsledky ve škole a Blaisova matka na společenské postavení. Ale ani jeden neměl takovou svobodu jako Aria. Paní Crawfordová své dceři nikdy nenapsala, že její známky nejsou dostačující. A ani jí nenařizovala ke komu by se měla chovat s větší úctou. Nanejvýš jí napsala, že pokud jí to v Bradavicích nevyhovuje, tak vždy může přestoupit jinam. Vlastně tím zakončovala všechny své dopisy.
***
Sblížení těch tří nastalo po první hodině létání. Hned na začátku lekce se Neville vznesl vysoko a pak spadnul i s koštětem na zem. Po odchodu madam Hoochové a Nevilla na ošetřovnu se všichni ostatní nahrnuli k sobě a pozorovali hádku a následný letecký souboj mezi Drakem a Harrym. Ariadné se nehnula ze svého místa a skelným pohledem zírala do dálky.
"Mohl chodit," oslovil jí tiše Blaise.
"Cože?" Ariadné se na něj nechápavě podívala.
"Longbottom, odešel po svých na ošetřovnu," rozvedl své oznámení. "Asi bude v pořádku."
"Nechte toho! Madam Hoochová říkala, že se nemáme ani hnout," dolehl k nim rozčílený Hermionin hlas.
"Byl hrozně vysoko-"
"Nebyl," Blaise přerušil Ariu klidným hlasem. "Hoochová má tuhle oblast zarunovanou, aby dopady byly měkčí." Harry Draka málem shodil z koštěte. Blaise vzal Ariu za ruku. Harry málem vrazil do stěny hradu. Aria vytrhla svou ruku. "Chceš, abych s tebou šel na ošetřovnu? Zkontrolovat Longbottoma?" Profesorka McGonagallová přirázovala ke studentům a odvedla Harryho pryč.
***
"-no a pak pratetě Cecílii spadl klobouk i s parukou," Blaise živě gestikuloval při vyprávění svých historek. Neville a Aria seděli na lůžku a se smíchem ho poslouchali zatímco čekali na zprávy o Nevillově ruce.
Madam Pomfreyová je rázným tónem přerušila: "Tohle je ošetřovna a ne kabaret! Běžte se bavit jinam!"
"Nikam nejdeme, dokud nepropustíte Nevilla. Arie nejistota způsobuje problémy s dýcháním," namítl Blaise s okouzlujícím úsměvem.
"Ten už jít může," odsekla Madam Pomfreyová. "Pokud má slečna Blacková zdravotní problémy, tak ať se tu zastaví."
"Přijdu, určitě," radostně se rozloučila Aria a s oběma chlapci utekla na chodbu.
***
Pro Ariu ovšem přátelství s Harrym, Ronem a Hermionou ještě neskončilo.
Hermiona se jí přímo nevyhýbala, ale sama se radši soustředila na školu. Nejednou se potkaly v knihovně a celý čas strávily čtením. Ani jedna z nich neměla snadný vztah se svými spolubydlícími. Nicméně se to nesnažily použít pro sblížení. Obě se logicky shodly, že by se měly nejprve spřátelit se spolužačkami ve svých kolejí a bavit se spolu můžou až se vztahy trochu uklidní.
U Harryho s Ronem přišel zlom po první hodině létání. Když se Aria s Blaisem vrátili z ošetřovny, všichni prváci si povídali jen o půlnočním souboji mezi Harrym a Drakem.
"To nemůžete myslet vážně," osočila se na Draka a zbytek chlapců, kteří živě diskutovali, jak nejlépe na Pottera zaútočit. "Jestli chcete souboj, domluvte se s profesory, ať je to v kontrolovaném prostředí."
Byl to Blaise, který se ozval na obranu Dracova plánu: "Vím, že se bojíš o kamarády, ale tohle je lepší vyřešit bez zapojení dospělých. Potter Draka bezdůvodně urazil, je na čase to vyřešit."
"A nebylo by lepší při tom mít šanci získat body pro Zmijozel?" navrhla jim Aria.
"Ty tomu nerozumíš, Blacková. Jestli my dva spolu budeme řešit urážku mojí rodiny, určíme si podmínky spolu," řekl jí Draco. "Ale Potter a já jsme se už dohodli. O půlnoci dojde k souboji. Bez profesorů."
"A víš, že to není povolené. Souboj i toulání se po chodbách po večerce?" varovala ho Aria.
"Vím, ale má čest je důležitější než pár bodů," odpověděl jí hrdě Draco.
***
Když nepochodila u Draka, Ariadné vyhledala Harryho a Rona.
"Ahoj, zrušte ten souboj," vyhrkla na ně, jak je potkala.
"Ne, Malfoy to přehnal, musí zaplatit," odmítl Harry.
"Když už chcete bojovat, změnte podmínky. Můžete pod dozorem vyučujících-"
"Harry ho porazil ve vzduchu, porazí ho i na zemi. Malfoy je jen nafoukaný," přidal se Ron na obranu souboje.
"Ve vzduchu měl Harry výhodu překvapení," Ariadné se podívala na Harryho. "Draco vůbec nečekal, že se vůbec udržíš na koštěti. A pochybuju, že když zkoušel doma famfrpál, tak na něj někdo útočil jako ty."
"A stejně tak ho porazím i v noci," řekl Harry rozhodně. "Podívej, Ario, nemusí se ti to líbit. Očividně ses s Malfoyem sblížila, ale pro nás je pořád nafoukaný blbec. Takže souboj bude."
"Ne," odporovala mu Aria klidně. "Žádný souboj dnes nebude, protože tam Draka nepustím. Klidně se běžte projít po večerce, ale žádný souboj nebude."
"Nepustíš?" divil se Harry. "Ario, myslím, že Malfoy se nenechá zastavit."
"A když nepříjde," dodal Ron. "Rozhlásíme, že je srab."
Pak oba od Ariy odešli.
***
Ariadné nakonec zašla za zmijozelskými prefekty: "Draco plánuje půlnoční souboj s Harry Potterem."
"To už víme, taky jsme si vsadili na výsledek," usmál se na ni prefekt ze sedmého ročníku. "Spolu s havraspárskými a mrzimorskými. Problém by mohli dělat nebelvírští, ale snad je udržíme v nevědomosti do zítřka. Potter a Malfoy proti sobě. Byla by škoda o to přijít."
Ariadné pochopila, že na to musí jinak: "Ale Draco se nedostaví. Nepustím ho z koleje."
"Přece bys svou magií nemíchala do souboje. To by nebylo čestné-"
"Nechystám se použít kouzla," přerušila Aria.
"Tak to by chtělo další sázky," řekla prefekta pátého ročníku, jediný polokrevná z přítomných. "Pěstní souboj mezi Blackovou a Malfoyem. Já sázím na něj!"
Mezi prefekty se rozvinula debata o kurzu a výšce sázek na Předpůlnoční rvačku.
Ariadné je opustila, aby varovala Draka.
***
Když dvacet minut po půlnoci prefekti vešli do zmijozelské společenské místnosti, našli tam Ariadné schoulenou v křesle čtoucí knížku. Draco Malfoy visel z lustru zavěšený za hábit. Pod ním byli přesunuty oba gauče a byly vystlány všemi polštáři a přehozy z místnosti.
"U Merlina! Jak se tohle stalo?" zeptala se prefekta z pátého ročníku.
"Snadno, použila jsem pár lan a ramínko," Ariadné s úsměvem zaklapla knihu. "Žádné kouzla, ale mohli byste jej sundat? Nevím, jak moc by ty polštáře zbrzdily jeho pád," když jí to odsouhlasili, dodala: "Dobrou noc."
"Dobrou," odpověděli jí všichni sborem.
"Teď už věříte, že nemůže být Blacková?" zeptal se jich Draco, jen jak odešla. "Takhle by přece nikdo z nás nebojoval."
"Nezapomeň, že je taky Crawfordová, ty trdlo, ti jsou schopní všeho."
***
Nelze řict, že by se Ariadné zapouzdřila vůči okolnímu světu. Ale učivo a trénink nových kouzel jí neumožňoval přiliš možností se socializovat. V hodinách, na chodbách, v hodovní síni i uvnitř zmijozelské koleje se ke všem snažila chovat mile. Stupil-li se někomu brk, půjčila mu buď jiný anebo tužku. Když někomu blízko ní na chodbě spadli věci, pomohla je sesbírat. Bez okolků podávala talíře, džbanky nebo solničku, když o to při jídle spolužák požádal. Všeobecně byla považována za milou, trochu unylou puťku. Jediný problém byl, že Draco a Parkinsová jí často připomínali, že ona nemůže být členkou vznešeného a starobylého rodu Blacků. Po prvních pár týdnech už to sice nerozebírali kdykoli se Aria nějak projevila v hodinách, ale jednou za čas to prohodili mezi řečí. Jakože žádný Black by se nesklonil posbírat věci polokrevnému. Nebo třeba jak je dobře, že se už Aria nesnaží ukrást Dracovi dědictví skrze lži. Že je pro všechny lepší, když se bude držet v pozadí, aby nepoškodila pověst zmijozelských. A tak podobně.
Ariadné se na tyto poznámky snažila nerágovat. A víc se soustředila na školu a své zdraví.
***
Noční můry ji zcela neopustily. Několikrát týdně se budila spocená s hlavou plnou vzpomínek na New York a párkrát ji budily spolužačky, protože ze spánku křičela a sténala. Když se tak stalo poprvé, tak jí šla zatřást Tracy, protože měla postel vedle ní. Z Ariina ramene vyšlehly plameny, jakmile se jí Tracy dotkla. Ostatní dívky začaly ječet jedna přes druhou a Tracy plakala nad svou popálenou rukou. Ariadné dál sebou škubala v nepokojném spánku. Něco z toho musely uslyšet šesťačky, které se vracely z hodiny Astrologie. Vtrhly k nim do pokoje a kdyż viděly tu spoušť, jedna odběhla pro profesora Snapea a ostatní se začaly věnovat Tracyině ruce a bdícím dívkám. Když se jedna z nich zkusila přiblížit, všechny prvačky vykřikly: "Stůj!"
"Co blbnete?" osočila se na ně ta šesťačka. "Je vám snad jasné, že ať jste jí provedly cokoliv, Snape se o tom tak jako tak dozví. Takže ji teď půjdu pomoc. A jestli si chcete ulehčit trest, tak mi řekněte, co jste jí udělaly."
"My nic-" "Je to jinak-" "Nic!" "Počkat-" překřikovaly se jedna přes druhou.
"Mlčte!" okřikla je Rowlová pobouřeně. "Vážně máme věřit, že polokrevná má popálenou ruku a Blacková se svíjí bolestí ve spánku jen náhodou?"
Překvapivě to byla Parkinsová, která za ostatní promluvila: "Tracy se Ariadny dotkla a Ariadnino rameno začalo hořet," hlas měla plný jedu, možná to jí zaručilo pozornost starších studentek. Na tolik, že si nevšimly Snapea stojícího ve dveřích. "Vzbudily jsme se, protože Ariadna křičela že spaní. Tracy se zvedla, aby ji probrala, protože spí k ní nejblíž. Stejně tak mohla být ožehlá kterákoliv z nás. Ani jedné z nich jsme nijak neublížily. A to, že si myslíš, že bychom mohli nás všechny urázíš. Ty namyšlená puristko!"
Na to Rowlová stiskla prsty okolo své hůlky.
"To stačí!" zasáhl Snape. "Parkinsová, díky za shrnutí situace. A nyní byste se všechny měly přesunout na ošetřovnu."
"Přece jí to nebudete věřit, profesore!" Rowlová vykřikla pobouřeně.
"Byl jsem varován, že slečna Blacková měla velice agresivní projevy bezděčné magie, takže věřím, že Davisovou mohla popálit bez podnětu. Takže teď se, prosím, všechny přesuňte na ošetřovnu. Já tam slečnu Blackovou dopravím," odpověděl jí ostře.
Dívky ho bez odmlouvání poslechly. Vedené stále plačící Tracy se vydaly na ošetřovnu. Profesor Snape je s levitující, s každým pohybem chvíli hořící Ariadnou.
***
"Dobrotivý bože!" zvolala madam Pomfreyová překvapeně. "Co se stalo?" zeptala se, zatímco dívky rozesadila na lůžka a pro každou přivolala acciem uklidňující lektvar.
"Trochu jsme podcenili varování o agresivitě projevů slečny Blackové," odpověděl jí Snape a položil Ariadné na poslední volné lůžko. Viditelně si oddechnul, když nevzplanulo. "Postarám se o to popáleninu, zvládneš jí probudit nabo zavoláme někoho z Munga?"
"Já se postarám o popáleninu a ty si připrav ochranná kouzla," zastavila ho madam Pomfreyová.
Po několika minutách a pár požárech se Ariadné konečně podařilo probudit.
Jen co se trochu vzpamatovala a oči jí přestaly těkat po tvářích spolužaček, madam Pomfreyová ji začala zpovídat: "Cítíte se lépe? Nechystáte znovu vzplanout? Nechcete trochu vody? Nemáte mezi předky rusalku?"
"Jen přes sňatky," Ariu ta poslední otázka vyvedla z míry na tolik, že ji zodpověděla jako první. "Ne pokrevně. Proč? Jsou všichni v pořádku?"
"Teď už ano," zavrčela na ni Parkinsová.
"Spálila jsi mi ruku, ale už jsem v pořádku," vysvětlovala Arie Tracy.
"A Rowlová nás obvinila z rasismu," dodala Parkinsová.
"To je mi líto," omlouvala se Ariadné. "Takhle jsem už dlouho nezareagovala, vůbec jsem nečekala, že bych mohla zase vzplanout při spaní."
"Nic si z toho nedělej, příště do tebe šťouchnu nějakou tyčkou," uklidňovala jí Tracy.
"Nebo po tobě hodíme kartáčem," přihodila Parkinsová vesele.
Prvačky se daly do smíchu.
"Dost, dívky!" okřikla je madam Pomfreyová. "Tohle je vážná věc. Musíme zjistit, co se stalo."
"Doktor Khatri tvrdí, že se tohle dá čekat-"
"Khatri je šarlatán," přerušila Ariu madam Pomfreyová s pohrdavým odfrknutím.
"Možná," přitakala Ariadné s vážným pohledem. "Ale je jediný, kdo dokáže vysvětlit moji situaci. Proč se moje magie projevila až v jedenácti. Proč bezdůvodně vzplanu. Proč mám noční můry. Omlouvám se, že jsem způsobila takovýto povyk. A pokud máte nějakou teorii, ráda si ji poslechnu. Ale možná si napřed projděte moji složku. Doktor Khatri a i konsorcium New Yorských lékařů v ní detailně popisují můj případ."
"Slečno Blacková," profesor Snape přerušil její obviňující monolog. "Je dost pravděpodobné, že vás někdo uhranul, nebo otrávil. Musíme to prošetřit."
"To by vypadalo úplně jinak," odporovala mu Aria. "Při kletbě se ode mě linul plamen až k útočníkovi a při otravě jsem zvracela hořící krev."
"Je spousta kouzel a jedů, pochybuji, že jste prošla všemi," nedal se profesor odradit.
"Dělejte testy, které chcete, ale tohle už jsem zažila. Byla to jen noční můra. Ničím nebyla vyvolána, ani znásobena. Prostě se jen vrátila," odvětila Aria rezignovaně.
"Jestli je tedy po všem, můžeme jít my ostatní spát?" vložila se do debaty Parkinsonová.
***
Všechny dívky zůstaly nakonec na ošetřovně do rána. Všechny získaly po pěti bodech za soudržnost a rychlé rozhodování v krizi.
Pro Ariadné tato noc získala ve zmijozelských spolužačkách zvlástě těch starších, oporu. Nebyly přítelkyněmi, ale už se k ní nechovaly jako k podvodnici. Přece jen takováto moc musí pocházet ze staré čisté krve. Ty starší už znalý příběhy o Gauntových. Krev udržovali čistou sňatky uvnitř rodiny a to vedlo k nezvyklým případům. Děti se rodily jako motáci, nebo velice slabé, nebo naopak s velkými výkyvy v kouzelnické moci. Nebylo by překvapení, kdyby i Blackové takto dopadli, přece jen Ariadniny prarodiče byli bratranec se sestřenicí.