Návštěva u lékaře
Doktor Rishit Khatri se rozhlédl po ordinaci, kterou mu v Nemocnici sv. Munga uvolnili. Místnost byla větší než ta, kterou mu poskytli v New Yorku, ale zaměstnanci se k němu tady chovali s větším opovržením. Pro newyorský personál byl doktor Khatri podplacený paní Crawfordovou, ale během svého pobytu pro ně fungoval jako kterýkoliv jiný léčitel. Sice jeho hlavní prioritou byla slečna Blacková, ale snadno a ochotně spolupracoval se všemi.
V Londýně dostal velkou ordinaci, ale zaměstnanci sv. Munga ho odmítali pustit k jiným pacientům. V Indii Rishit pracuje na venkově jako všeobecný lékař jak pro čaroděje tak pro mudly. Jeho nynější výzkum magické teorie o Bezděčné magii je všeobecně považován za zaostalý, protože se úplně odkloňuje od současného paradigmatu, ale v ostatních oblastech postupuje jako každý lékař.
Kromě Ariadné Blackové měl šanci prohlédnout a pracovat jen se čtyřmi dalšími pacienty. Nevilla Longbottoma přivedl chlapcův strýc, ale ten stál jen o teorii, aby se synovec nepodceňoval, jen kvůli pozdnímu projevu magie. Otec Lenky Láskorádové chtěl zjistit zda smrt její matky nezanechala magické stopy na dceři. Malý Gabriel Tate byl jediný zajímavý případ, chlapci se zatím dařilo kouzlit jen při projevech alergie, každé pšiknutí způsobilo Bezděčnou magií levitaci okolních předmětů. Rodiče se s Rishitem sešli třikrát, při poslední schůzce na ně na chodbě čekal ředitel a začal popisovat jak doktor Khatri spolupracuje s mudlovskými léčiteli, aha vaše sestřenice se provdala za mudlu... Ale i tak ty mudlovské techniky jsou hrozně zaostalé... A Bezděčná magie dle živlů? To že by mělo záviset na rodině dítěte? Nezní to rasisticky?... Navíc je tu jen na návštěvě za peníze rodiny Blacků. Přece jste slyšeli o tom smrtijedovi, co zabil všechny ty mudly a zradil rodiče Harryho Pottera...
Na další schůzku již nedošli.
Poslední pacient byl třicetiletý moták, botanik, co pracuje hlavně v terénu. Všichni mu říkají, že má zelené ruce. Souhlasil s testy i léčbou. Od jeho jedenácti ho rodina posílala do internátních škol a přes prázdniny na dlouhé tábory, nikdy ho neodstřihnuli od peněz a nadále ho zvali na oslavy a návštěvy, ale už před ním nemluvili o kouzlech, o rodinných financích, záležitostech nebo problémech. Nathaniel Lee by o sobě nikdy neřekl, že byl týrané dítě, ale ani by netvrdil, že jeho dětství bylo šťastné. Je ochotný podstoupit Khatriho pokusy, aby jiné děti nemusely být odstrkovány, pokud je možné z motáka udělat kouzelníka.
Rishit mu tento názor několikrát vyvracel, ale každý dobrovolník se mu hodí.
Ozvalo se zaklepání na dveře. Doktor Khatri s úsměvem šel otevřít dveře.
"Dobré ráno, doktore Khatri, jak se máte?" vešla Ariadné Blacková s úsměvem.
"Dobré ráno, doktore," zavřela za sebou dveře paní Crawfordová. "Ariy si nevšímejte, ještě dnes měla noční můru o New Yorku."
"S tím jsme ale počítali, zvláštní by bylo, kdyby sny nebyly," odpověděl jí Rishit. "A jinak? Nějaká Bezděčná magie?"
"Ne, vůbec nic," odpověděla Ariadné ledabyle.
Paní Crawfordová k tomu okamžitě dodala: "ale to jsme také čekali. Každé ráno a večer pila Ariadné lektvar na potlačení magie. A spala v začouzeném pokoji od býlí svatého Antonína."
"Tomu se říká vykuřování, mami," opravila ji Ariadné.
"Na tom nezáleží, smrdí to tak jako tak," zareagovala na to její matka odmítavě.
"Dobrá, tak tedy půjdeme na to?" zarazil je doktor s úsměvem.
Ariadné si vyzula boty a sundala ponožky, vyhrnula rukávy a umyla si ruce. Doktor jí alkoholem vyčistil vnitřní strany předloktí a opatrně na ně napsal čísla od nuly do dvaceti pěti.
Na zemi byl runami zakreslen kruh, do jehož středu se Ariadné opatrně postavila. Doktor si oblékl ochranný plášť, rukavice a čepici.
"Počkat!" Ariadné ucuknula rukama, než doktor mohl pokračovat. "Neměla by jít matka na chodbu?"
"Od posledního testu jsem přidal další ochrannou vrstvu run, bude to v pořádku," uklidňoval ji Rishit.
"To nemůžete vědět, posledně jste si taky myslel, že se nic skrz kruh nedostane a dostalo."
"Nechte to být, doktore Khatri, pokud to Ariu uklidní, počkám na chodbě," s úsměvem zamířila paní Crawfordová ke dveřím. "Dokonce vydržím i přednášku o vaší nedůvěryhodnosti," zaklapnuly se za ní dveře.
"Můžeme? Šestadvacetkrát vás trochu píchnu. Po prvním namočím nástroj do lektvaru, který by ve vás měl vyvolat agresivní reakci. Po každém dalším to zopakuji. Bude to bolet, ale vy musíte být uvolněná a nechat to být. Nesnažte se vyvolat reakci, ani se ji nesnažte potlačit. Chceme jen přirozenou, Bezděčnou magii."
"Doktore, kdy to budeme moci zopakovat, když se nic nestane?" zeptala se nesměle Ariadné.
"Nejdříve za měsíc, ale posledně jsme se po testu museli zaměřit na utlumení magie. Co nevidět budete ve vlaku do Bradavic a já zpátky v Indii. Tak co, začneme?" odpověděl jí Rishit. Ariadné pokývala hlavou a nastavila ruce.
Po čtvrtém píchnutí se Rishit začal potit. Po desátém píchnutí vytryskly z prstů Ariadny žluté jiskřičky. Od sedmnáctého píchnutí byla celá místnost v plamenech. Když Rishit skončil, hořela i Ariadné.
"Řekl jsem, že se nic nemáte snažit potlačit," zamračil se na svou pacientku z jediného místa, na které se oheň nerozšířil
"Já nic nepotlačuji, vaše runy fungují," odsekla Ariadné. S nataženýma rukama, s dlaněmi nahoru a bosýma chodidlama stojící v plamenech, vypadala jako nějaká pohanská kněžka, která přináší hněv bohů.
"Mé runy mají magickou odezvu udržet uvnitř kruhu, neměly by chránit jenom mě," Rishit si povzdechnul. "Pokud dokážete udržet plameny ode mě, zkuste je ovládnout."
"Já nevím, Bezděčná magie je přece neovladatelná-"
"Bezděčná, podvědomá, náhodná, doprovodná... Nezáleží jak to pojmenujete," přerušil ji rychle. "Jde o to, že ji vlastně ovládáte emocemi, které nedokážete ovládat, a jakmile se uklidníte, magii už nic neživí."
Ariadné zavřela oči a několikrát se zhluboka nadechla. Pomalu otevřela jedno oko a zklamaně si povzdechla. "Omlouvám se," vyhrknula ze sebe a začala se zuřivě škrábat po předloktích. Plameny začaly ustupovat, až úplně zhasly.
"Normálně bych vás napomenul kvůli nebezpečí infekce, ale myslím, že ten oheň vše dezinfikoval," doktor se odstrojil a šel otevřít dveře paní Crawfordové. "Gratuluju, madam, vaše dcera je čarodějnice. Pojďte dovnitř, vyplníte mi pár formulářů a pak to dostanete i písemně."