Zahradník
“Vrah je zahradník,” zašeptal temný hlas u jeho ucha a Harry sebou trhnul, až mu zuby zacvakaly.
“Snape, sakra, tohle nemůžeš, ty jeden bastarde, čekám na to už měsíce, a ty si teď klidně přijdeš po špičkách jako nějaký… nějaký… jako ty! A vyslepičíš mi zápletku, jako by se nechumelilo?! A ještě na mě navíc teď civíš jako na idiota, to už je moc, já s tebou končím, končím! A zruším tvůj účet na Netflixu, vážně. Vážně. Jako vážně…”
S každým ‘vážně’ byl Snapeův úsměv výraznější a výraznější, až se muž pochechtával zcela otevřeně.
“Tak zaprvé, nové ‘Na nože’ jsem ještě neviděl a netuším, kdo je vrah. Za druhé Pottere, ten účet stejně platím já, pokud si dobře pamatuji. Za třetí…” protáhl muž, než se k němu provokativně naklonil, “ten kroužek na tvém prsteníčku napovídá, že se mnou ještě asi chvíli, nekončíš, nemám pravdu?”
Pak ho mlaskavě políbil na tvář, do ruky mu vtiskl misku s popkornem a odevlál směrem ke své studovně.
Harry na něj ještě chvíli opařeně hleděl. Pak si dal kousek do pusy, znovu se uvelebil na gauči a začal zjisťovat, kdo jiný než zahradník to tedy bude.
Ale vážně… Ten muž bude jednou jeho smrt.