Drabble puzzle

Povzdechl si, zavřel oči. Konečně se mohl uvolnit. Voda byla příjemně horká, ve vzduchu vůně bylinek. Štíhlé prsty mu umně vmasírovávaly šampon do vlasů. 

“Nechápu, jak to děláš,” zaslechl tichý hlas za sebou, pro nezkušeného pozorovatele zněl povýšeně, odměřeně, znuděně. ”Jak můžeš mít po jednoduchém létání bahno úplně všude?”

Ušklíbl se, nebylo třeba nic říkat. Neslyšel to poprvé.

“Předkloň se,” řekl znovu ten hlas a on se podvolil. 

Prsty se přesunuly na jeho šíji v pevném stisku, hnětly, kroužily, ach…

Blaho.

Prsty pokračující na paže, na rameni dotek rtů. Usmál se. Bláznivě. Šíleně. Šťastně.

Bylo to dobré. Skutečně. Moc dobré.