Už to byly čtyři roky, co porazili Voldemorta. Čtyři roky svobody a klidu. Spousta přátel zaplatila životem. Ale oni přežili a byla jejich povinnost obnovit to, co bylo málem ztraceno.
Hermiona si pohladila velké břicho. Brzy se jim narodí první dítě. Před rokem se vdala za Rona a ještě si nezvykla na své nové příjmení. Její rodiče zůstali v Austrálii i poté, co jim obnovila vzpomínky.
Ronovi rodiče byli natěšení. Bill s Fleur už dcerku měli a Percy jim před měsícem oznámil, že také bude otcem. Charlie žádnou známost neměl. George začal randit s Angelinou, která chodila kdysi s Fredem, jehož smrt zanechala ve všech Weasleyovích neuvěřitelný smutek.
A Ginny? No, ta se měla za měsíc vdát za Harryho. Molly si myslela, že je těhotná, ale Ginny se vždycky jen usmála a řekla, že děti zatím neplánují. Hermiona měla pocit, že se Molly snaží skrz vnoučata vyrovnat se ztrátou syna.
Hermiona odložila knihu a odešla do kuchyně. Ron pracoval na ministerstvu jako bystrozor a nikdy nebylo jasné, kdy se vrátí. Hlavně, aby se vrátil. Uvařila si čaj a sedla si ke stolu. O víkendu jsou pozvaní na oběd k Weasleyovím. A ona uvidí Harryho.
Zamrkala, aby zahnala slzy. „Promiň.“ Zašeptala. „Měla jsem ti to říct. Teď už je moc pozdě. Teď už čekám dítě s jiným.“
Byla zamilovaná do Rona? Ano, byla. Dřív. Zamilovala se do něj v patnácti. A trvalo to opravdu dlouho. Jenže potom, když se schovávali v těch lesích a pátrali po Viteálech, tak Ron odešel. Zůstala s Harrym sama. Uvědomila si to až v tu chvíli, kdy Rona políbila poprvé ve svobodném světě bez Voldemorta. Podívala se na Harryho a ten zrovna líbal Ginny. A když si uvědomila, jak se na sebe dívají a jak se dívá Ron na ni, tak se rozhodla. A nejspíš špatně.