Postával jsem ve stínu se sklenicí vody, když mi srdce poskočilo a já ji málem vylil. Byl tu určitě poprvé, jinak bych si ho musel všimnout už dřív. S neskrývaným zájmem jsem sledoval, jak pokládá drobné mince na bar a poté si s koupeným alkoholem odchází sednout k jednomu z prázdných stolečků, jež se vinuly okolo celého podniku kolem dokola. Bar byl přímo uprostřed místnosti přístupný ze tří stran a ve zbylém prostoru bylo místo na tanec, kterého spíše využívali mí kolegové, aby navnadili potenciálního zákazníka. Já nikdy netančil, nemusel jsem. Respektive, obvykle jsem byl do prvního patra vyveden dříve, než bych na parket vůbec došel.
Pozoroval jsem jeho chůzi, ze které sálala nervozita. Určitě tu ještě nebyl. Na to byl příliš hezký. Okamžitě mě učarovala jeho mladá tvář, mohl být tak v mém věku. A černé střapaté vlasy jako kdyby z něj dělaly malého kluka, co potřebuje pomoci. Chtěl jsem jeho. Dnes jsem si chtěl vybrat sám. A musel jsem si pohnout, než ho zahlédne Andrii nebo Marcus.
Rozepl jsem si horní tři knoflíčky bílé košile a odkládaje sklenici se vydal k němu.
„Ahoj, zlato," zavrněl jsem a posadil se mu přímo obkročmo na klín, pokládaje paže za jeho krk. Pohled, kterým na mě zíral, mě ohromil, až jsem téměř zalapal po dechu. Ve smaragdově zelených očích byl smutek a patrný záblesk obav, ale zároveň v nich plápolal oheň. Zdvihl koutek v jakémsi pokřiveném úsměvu a sebejistě mě za zadek přitáhl blíž k sobě, načež posunul své ruce na mé boky a nechal je tak.
„Ahoj."
„Jsi tu poprvé?" zeptal jsem se šeptem. „Ještě jsem tě tu neviděl." Zapletl jsem mu ruku do vlasů a jal se jimi prohrabovat. Byly neuvěřitelně pevné a jemné zároveň a voněly po třešních.
„Je to tak poznat?" Pozdvihl jedno obočí a jen mírný třas rukou na mých bocích prozrazoval, že není tak sebejistý, jak se snaží prezentovat.
„Maličko," připustil jsem. „Co tě přivedlo? Problémy s přítelkyní nebo přítelem?"
„Bylo mi smutno," vydechl. „Máš nějaké jméno?"
Naklonil jsem se k jeho uchu a cítil, jak se zachvěl. „Budu, kdokoliv si budeš přát," zamumlal jsem a vzal jeho lalůček mezi zuby, laskaje ho jazykem.
Potěšeně přivřel oči. „Prosím..."
„Draco." Vyletělo to ze mě tak rychle, až jsem překvapil sám sebe. Nikdy jsem nikomu neřekl pravé jméno, vždy jen svůj pseudonym - Thomas.
„To jsi mi říct nechtěl," pronesl pobaveně. Jak to poznal? „Děkuju." Jako kdyby ho to povzbudilo, začal pomalu jednou rukou zkoumat mou páteř.
„Pro tebe cokoliv, zlato," zapředl jsem a pokrýval jeho krk motýlími polibky.
„Vážně?" Odtáhl se a zajel mi rukama pod džíny na zadek. Vzdychl jsem a zavrtěl se na jeho klíně. Překvapilo mě, že jsem to nemusel hrát jako obvykle.
„Ano." Zmáčkl mi hýždě, jedním prstem zajel do rýhy mezi půlkami a má ústa opustil další vzdech. Zatraceně! „Pojď se mnou nahoru a ukážu ti to." Vklouzl jsem pod jeho tričko a našel bradavku, stiskaje ji mezi dvěma prsty.
Tentokrát vydechl on. „Proč sis mě vybral?"
„Líbíš se mi," přiznal jsem popravdě a zatáhl ho za vlasy, aby mi umožnil přístup k jeho čelisti, po které jsem začal vytvářet vlhkou stopu jazykem.
„To říkáš všem?" Cítil jsem, jak pode mnou tvrdne a znovu se zavrtěl na jeho klíně.
„Možná," připustil jsem, „ale tentokrát to myslím vážně." Ve skutečnosti to bylo poprvé, co jsem vynaložil nějakou iniciativu. Já se nabízet nemusel, nacházeli si mě sami. „Pojď." Naše ruce se spojily a on mě následoval do mého pokoje.
***
Byl jsem nervózní a tvrdě drtil spodní ret mezi zuby, doufaje, že opět přijde. Natlačen v rohu jsem se snažil splynout s okolím, aby si mě nikdo nevšiml, obávaje se, že bychom se mohli minout. Ještě stále se mé tělo třáslo při vzpomínce na předchozí noc. Do té doby se mi nestalo, aby o mě někdo pečoval tak, jako on. Frustrovalo mě, že mi neprozradil své jméno, ale to bylo normální a já se ptát nesměl. Jména byla příliš osobní. Do sexu za peníze se nesměl tahat sentiment a city. Ale on ve mně něco probudil. Ukázal mi, že pro něj nejsem jen děvka, jíž má ošukat a zase jít. Jeho horké doteky mi přinášely skutečné potěšení a každý jeden z nich mi do těla vysílal elektrické výboje. Chtěl jsem ho znovu. Chtěl jsem znovu zažít pocit, že jsem něco víc, než jen pěkné tělo na prodej.
„Schováváš se?" zapředl mi do ucha a já nadskočil. Přišel. Za mnou. Myslel jsem, že od radosti zešílím.
***
Chodil za mnou každý večer další dva měsíce. Později mi prozradil, že zaplatil za to, abych byl jen jeho. Bylo mi divné, že za mnou nikdo jiný nedochází, obvykle jsem musel stihnout i pět čísel za sebou.
„Dnes půjdeme jinam," řekl jsem, když přišel a jeho jiskřivé oči na mě tázavě pohlédly. Bez ptaní mě následoval do taxíku, jenž nás odvezl na druhý konec města.
„Dal jsem výpověď," zamumlal jsem, jen co za námi zapadly dveře mého skromného pronajatého bytu. „Vítej u mě doma."
„Jmenuji se Harry," odpověděl se širokým úsměvem a poprvé mě políbil. To, jak se o sebe naše rty otíraly, hravě strčilo do kapsy všechny polibky, co jsem kdy zažil.
„Taky tě miluju," zašeptal jsem.
Protože to, že mi konečně své jméno prozradil, bylo jeho vyznání. A já ho pochopil.