„Zlato, jsem doma,“ zvolal Harry ve dveřích našeho kolejního pokoje ihned poté, co rozrazil dveře dokořán a zavrávoral. Kdyby ho Weasley nedržel kolem pasu, tak by se tam zřejmě skácel. Měl očividně vypito přes míru, kravatu měl povolenou, košili napůl rozepnutou a na tváři a krku měl obtisky rtěnky. U žaludku mě píchlo.
„Hoď ho na postel,“ pronesl jsem s protočením očí k Harryho zachránci a ukázal na lůžko pod oknem. Se zavrtěním hlavy jsem se vrátil k učebnici farmakologie a chtěl pokračovat v psaní poznámek, ale následující věta mého spolubydlícího mě donutila se na něj znovu otočit.
„Hej, ale ty tam půjdeš se mnou, princezno!“ Věnoval mi zářivý úsměv a absolutně ignoroval paže, které ho směřovaly k posteli. Místo toho se vydal ke mně a já se sotva stihl postavit, abych ho zachytil, neboť zakopl o vlastní nohu, a svalil se mi do náruče. Weasley se smíchem vybral rovnováhu, načež pohodil Harryho sako na podlahu před skříní a spiklenecky na mě mrkl.
„Zdá se, že tě čeká zajímavá noc,“ ušklíbl se a chystal se k odchodu, „užijte si to.“ Se smíchem se odporoučel a nechal mě s mumlajícím Harrym o samotě.
„Konečně,“ vydechl a pohlédl mi do očí. Jeho smaragdy se do mě vpíjely s neodbytnou naléhavostí a zrcadlily se v nich jiskřičky čehosi, co jsem nedokázal pojmenovat. „Konečně jsem u tebe, Draco,“ štěbetal a pevně mě objal.
Do očí mi vhrkly slzy. Tak dlouho jsem čekal na podobný okamžik. Možná už od chvíle, kdy se před dvěma lety přiřítil do mého pokoje s tím, že je můj nový spolubydlící. Se svými rozčepýřenými havraními vlasy, lehce pokřiveným úsměvem, opálenou rošťáckou tváří a naprosto dokonalým kulatým zadkem, si mě okamžitě získal a já poznal, jak vypadá láska na první pohled. Když jsem později zjistil, že je bisexuál, odvážil jsem se doufat, že bychom snad někdy mohli náš vztah překlopit za hranice obyčejného spolubydlení, ale on mě rychle vyvedl z omylu. Jeho srdečnost způsobovala, že se okolo něj neustále točilo množství studentů i studentek naší školy a on jim nadšeně oplácel polibky a doteky, aniž by mezi nimi dělal nějaké rozdíly. Říkal, že zbožňuje svou nezávaznou svobodu.
„Meleš kraviny, Pottere,“ odpověděl jsem sklesle. Na tuto chvíli jsem opravdu čekal dlouho, ale takto jsem to nechtěl. Harry byl opilý a nevěděl, co říká. Nebo spíš opakoval to, co všem ostatním. Přestal jsem chodit na privátní mejdany, protože jsem nedokázal hledět na to, jak se mu tam každou chvíli někdo posazuje na klín a nárokuje si jeho sametová ústa. „Dělej, jdi spát. Vzbudíš celou kolej a budeme mít průšvih.“
„Ale no tak, lásko, od kdy tě zajímá, jestli McGonnagalka nadává?“ Skousl si spodní ret a pohladil mě po tváři. „Draco, ty pláčeš? Co se stalo?“
„Nech mě.“ Zuřivě jsem se mu vytrhl. To se mi nepovedlo. Vztekle jsem setřel slzy z očí a ukázal na postel. „Jdi si lehnout. Jsi nalitej, táhne z tebe whiska a smrdíš jako hospoda.“
„Půjdu do sprchy,“ odpověděl a jeho oči najednou postrádaly alkoholový opar a místo toho si mě zkoumavě prohlížely. „Umyješ mi záda?“
„Zbláznil ses?“ vyprskl jsem. „To teda neumyju. Ale ty si nezapomeň sundat tu rtěnku.“ Ani jsem nechápal, proč jsem začal kopat okolo sebe. Ale cítil jsem se zraněný, nehorázně mě štvalo, že se mnou flirtuje a nemyslí to vážně. „Možná jsi měl na noc jít k ní, ta by ti umyla i víc, než záda.“ Překřížil jsem ruce na hrudi a vysunul bradu.
„To ti to trvalo,“ řekl s úsměvem a otočil se ke skříni, ze které tahal čisté oblečení.
„Cože?“ vydechl jsem nechápavě a on se sehl pro sako, ze kterého vytáhl téměř plnou placatku whisky, rudou rtěnku a krabičku cigaret.
„Víš, jak dlouho jsem musel Rona přesvědčovat, aby si namaloval pusu?“ Přiblížil se ke mně na šíři dlaně a rozpačitě se usmál, zatímco mé srdce běhalo jak o závod. „Už jsem nevěděl, jak v tobě vyvolat nějaké emoce. Bože, konečně ses odhodlal aspoň k tomu, abys ukázal žárlivost.“
„Nerozumím,“ přiznal jsem. „Tohle všechno,“ ukázal jsem na předměty z jeho saka, „byl trik?“
„Jasně, že jo.“ Položil mi ruku na zátylek a já ztuhl. Zoufale jsem si přál, aby si ze mě nedělal legraci. „Mám tě rád už od začátku školy. Jenže ty jsi byl pořád pan Nedostupný.“
„A-a co všechny ty holky a kluci, co po tobě lezli?“
„To bylo dřív, než jsem si uvědomil, že chci jen tebe.“
V těle mi vybuchlo hejno motýlů, co se rozlétlo do všech světových stran, když se naklonil a spojil naše rty v jedny.