Minulost s přítomností
Temný přízrak. Ve chvíli, kdo ho viděl tak to bylo znamení, že někde blízko na nej čeká smrt. Ale kdo byl tím přízrakem? Tuto otázku si položilo spoustu kouzelníku a čarodějnic na celém světě. Ironie, že temný přízrak přinášeči smrt se objevil ve stejnou chvíli, kdy všichni z řadu a Brumbálovi armády viděli poslední výdech všeználka neboli Hermiony Grangerové. Poslední její výdech znamenal konec temného pána, protože se objevila spousta kouzelníku, kteří slibovali pomstu Temnému pánovi. Poslední pohled do jejich stále divokých očí a mistr lektvaru věděl, že tímhle započne druhá kouzelnická válka.
Odmítal pustit její tělo stejně usilovně jako Potter odmítal pustit její pomalu chladnoucí ruku. S velkým černým dýmem zmizeli jak někteří jeho služebníci, tak sám Temný pán... Měl strach? Ano, protože tímhle proti sobě poštval spoustu stvoření, jako byly Kentauři, Vlkodlaci, Jezerní lidé a další, kteří všeznalka měli rádi, i když to spousta z nich nikdy nepřiznala.
Severus seděl u učitelského stolu, když za ním přišli jeho bývalí studenti pro radu. Ano po válce se stál dokonce rád ředitelem a Minerva byla jeho zástupkyní, když nebyl přítomen zároveň byl jako vychovatel Pottera... protože někdo ho musel vychovat, když to Albus nezvládl. Takže si to vzal na starost. Nevěděl proč ale jeho srdce, a ještě stále zdravý rozum tu postrádal toho malého všeználka s těmi kudrnatými vlasy zářivým a do poslední chvíle bojujícím rozumem... všem tu chyběla a ani on nebyl výjimkou.
Chodil na její provizorní hrob každý úterý, a i když věděl, že je mala šance, že ho uslyší vyprávěl jí o všem, co se stalo. S čím by se jí za svatého Salazara nesvěřil... že mu chybí její ruka nahoře, kdykoliv se na něco zeptal. To všechno, a ještě víc mu chybělo.
,, Děje se něco? Že už takhle brzy ráno mě navštěvujete?'' a upil se svého hrnku černé čaje s aromatem vanilky.
,, pane máme podezření, že víme, kdo je temný přízrak!'' vykřikl Harry s tím, že papíry drtil v ruce od chvíle, kdy se to dozvěděl.
,, no, Harry, pokud dovolíš rád se na to kouknu, tedy jestli z těch papíru ještě něco zbylo tvůj smrtelný stisk těm vzácným papírům neprospívá.'' sarkasmus byl cítit na kilometry daleko. Harry mu předal papíry a Severus se málem udusil čajem, zdá se, že ta maličká buď dostala další šanci na život nebo není mrtvá... ale jestli to je její další šance, proč nikoho z nás nevyhledala? Proč zrovna ona zbavovala života ty nejhorší z nejhorších? Tolik otázek ale žádná odpověď.
Jediná šance, jak dostat odpověď na své otázky je jí vyhledat, a to co nejdříve.
,, Harry je ti známo kde pobývá? Klidně i místo, kde se sem tam zdrží, všechno se hodí'' odpověděl s rezervou Severus.
,, občas se zdržuje v jednom podniku z leva za Nokturn Alley je to v jižní části Londýna. Není to místo, kde by se naše Miona vůbec někdy zastavila, ale teď už to nejspíš ani není naše Miona...'' Severus si všiml, jak najednou všichni posmutněli i on měl opět ten divný bolestný pocit v hrudi.
Vstal ze svého místa a poplácal Harryho po zádech věděl, jak je to pro chlapce těžký. ,, uvidíš Harry třeba až si sní promluvím vrátí se k nám... je to určitě někde hluboko v srdci naše stará Hermiona'' Harry a všichni ostatní přikývli.
Doufali, že jí Severus přivede zpátky.
Krása skrytá v bolesti
Bolest skrytá v kráse