23 - Rozpolcenost

Charlie pootevřel ústa. Slyšel dobře? Myslel to tak, jak to řekl? 

Toužil po něm celé roky. I když stáli na opačných stranách, jeho myšlenky denně patřily Luciusovi. A věděl, že se toho už nezbaví. Chtěl ho mít pro sebe, trávit s ním čas. Věnovat mu své srdce a ukrást si jeho.

Celé Charlieho nitro chtělo okamžitě jednat. Zatoužil se rozběhnout, skočit na něj, obmotat ho nohama i rukama a líbat ho až do bezvědomí, zatímco by jeho duše i gesta křičela jasné ano. 

Místo toho rozechvěle špitl: „Cože?"

„Vezmeš si mě?" zopakoval Lucius vážně. Sebral tak Charliemu jakoukoliv možnost pochybovat.